16A - Kolonialismus v 19. století. Jeho hlavní geografické oblasti. Britské impérium. Hlavní znaky ideologie moderního kolonialismu. Důsledky expanzivní politiky koloniálních mocností
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
16A) Kolonialismus v 19. století. Jeho hlavní geografické oblasti. Britské impérium. Hlavní znaky ideologie moderního kolonialismu. Důsledky expanzivní politiky koloniálních mocností.
Ve srovnání s 15. – 18. stol. se cíl expanzí velmocí od počátku 19. stol. změnil. Na prvním místě nyní stály hospodářské zájmy, dovoz nerostných surovin a vývoz spotřebního zboží. Kolonialismus má zároveň mocenský podtext, stává se prestižní záležitostí. Je nutné pro velmoci získat také strategicko – vojenské body na mapě světa. Mocnosti uplatňují jiný postup a taktiku vůči různým typům kolonií. Je rozdíl v postupu v Číně, Africe nebo Latinské Americe. Postupně se rozsah kolonií zmenšuje. Španělsko a Portugalsko ztrácí své kolonie na jihu Afriky, Anglie ztrácí z části kolonie v Kanadě. Ale na druhé straně své koloniální panství zvyšují koloniální expanzí Anglie a Francie.
Francie na konci 19. stol. získává Alžír (1830), Madagaskar (1840), Novou Kaledonii (1853), západní pobřeží Afriky (Pobřeží Slonoviny, Senegal nebo Kongo) a prostor Indočíny (1862).
Anglie pronikala především do Austrálie, zejména poté co James Cook objevil roku 1770 úrodnější a přístupnější pobřeží Austrálie. Anglická vláda rozhodla deportovat sem trestance. Osidlování Austrálie postupovalo od východu na západ. Teprve ve 30. letech 19. stol. začali převažovat svobodní usedlíci a přistěhovalci nad trestanci. Austrálii tvořilo 5 kolonií (Nový Jižní Wales, Victoria, Queensland, Západní Austrálie, Jižní Austrálie a ostrov Tasmánie).
Do pol. 19. stol. byla pod britskou nadvládou sjednocená Indie. Roku 1833 byla zrušena Východoindická obchodní společnost a do popředí vystoupil dovoz průmyslových výrobků z Anglie (textil). Pro indické vyšší vrstvy bylo budováno britské školství. Na poli hospodářském dochází k úpadku tradiční zemědělské a řemeslné výroby a uplatňuje se orientace na produkci surovin pro britský průmysl a obchod (bavlna, cukr, indigo, opium, olej, čaj, káva a kaučuk). Probíhaly zde náboženské boje mezi hindy a muslimy. V letech 1857–1859 vypuklo největší povstání proti Britům v Hindustánu. Hlavní příčinnou bylo bezmezné vykořisťování a brutální postup ze strany Anglie. Angličtí kolonizátoři byli nuceni provést řadu opatření, která směřovala k upevnění jejich panství na jedné straně a k zamezení dalších nepokojů na straně druhé. V červenci 1858 podle zákona „o lepší správě Indie“ přešla Indie pod přímou vládu a správu britské koruny.
Na přelomu 18. a 19. stol. nabyla významu v rusko–britském soupeření na středním východě Persie (Irán). Perská vláda musela Velké Británii poskytnout stejné výsady jako Rusku.
V roce 1801 byl Brity obsazen Egypt. Proti tomuto obsazení vypukl odpor v čele s Muhammadem Alim, který Egypt obsadil. V Západní Africe na přelomu 18. a 19. stol. se nacházely osady anglické, francouzské, portugalské, španělské, holandské, dánské a švédské. Velice čilý byl především obchod s otroky, zlatem, slonovinou a kořením. Pod britským tlakem byl nakonec obchod s otroky zrušen a celá řada západoafrických osad zůstala opuštěná. Za britskou kolonii byla prohlášena Sierra Leone, kam od konce 18. stol. usazovala britská vláda osvobozené otroky. Také Gambie a Zlatonosné pobřeží se staly britskými komuními koloniemi.