16A - Kolonialismus v 19. století. Jeho hlavní geografické oblasti. Britské impérium. Hlavní znaky ideologie moderního kolonialismu. Důsledky expanzivní politiky koloniálních mocností

1833 – zrušení otroctví v britských koloniích

1837 – Viktorie na trůn

- 2 linie koloniální politiky:

Konzervativci (bývalí toryové) – Benjamin Disraeli – min. předseda, žid. původu

Liberální strana – William Gladstone

 Disraeli – nechtěl přílišné rozšiřování – „jsou bříměm na hrdle Británie“, měla by se zaměřit na zahraniční politiku a čelit velmocenskému tlaku Ruska – po svém nástupu na post ministerského předsedy ale změna – co nejvíce opěrných bodů (námoř. velmoc) – hospodářské zájmy, trh, kritika ústupků bílým osadám → dezintegrace… (i Rob. Cecil po něm), budovat centrálním způsobem řízené impérium (do Br.- Londýna)→ 1854 – vytvoření Ministerstva kolonií

 Gladstone – 70.- 90. léta – helénistická koncepce Britského impéria – cílem by mělo být vytvoření dalších šťastných, spokojených Anglií v zámoří – souhlas s poskytnutím určitého stupně samosprávy osadám – budou ráfy spolupracovat s mateřskou kolonií, vidí v nich rovnoprávné partnery, pro uskutečnění civilizačního poslání Británie, britská politika má osvícený charakter – přináší pokrok, vymoženosti – železnice, města, přístavy

Jak ale v barevných koloniích?

1846 uvnitř impéria zrušen hospodářský protekcionismus – celní systém → politika volného obchodu, hosp. liberalismu2

→ příznivé důsledky pro průmysl, zaměstnanost + volební právo 1867… → pokrok je markantní

Volný trh – dopad na barevné kolonie (píše o tom např. Gándhí, Nehrú), Británie v Indii změnila charakter bytí

17., 18. stol.- dovoz do Evropy – bavlna, 19. stol.- dováží se bavlna – zpracování v britských továrnách a dovážena do Indie → likvidace indického rukodělného řemesla – bída (argument pokroku sporný), Indie přestala být partnerem obchodu – sférou investic, vlastního průmyslového podnikání

Británie finančním centrem – banky… (v Londýně), největším obchodníkem a hospodářským centrem

V 60. letech – britská politika hosp.liberalismus (vol.trh) na svět.scénu – navazuje i s jinými státy např. Francie…

→ ekonomická velmoc – námořní (nejpočetnější loďstvo…), slabinou malá pozemní armáda a velká vzdálenost a roztříštěnost sil

• ke konci století sílí konkurence – mladé sjednocené Německo, USA, Francie, Japonsko (po reformách meidži)

• od 70. let v britské politice – debaty – dosavadní koncepce zahraniční politiky by se měla změnit → splendid isolation (skvělá izolace):

doktrína – opírá se o dva základní pilíře:

• vést politiku tak, aby Británie byla schopna vlastními silami, sama si zajistit převahu na mořích, hájit državy a rozšiřovat kolon. Území

• předpoklad, že britská politika bude na evropském kontinentě udržovat zásadu rovnováhy sil (Francie, Rusko, Německo, Rakousko – politika rovnováhy sil, aby nebyla rivalem britským ambicím)