16A - Kolonialismus v 19. století. Jeho hlavní geografické oblasti. Britské impérium. Hlavní znaky ideologie moderního kolonialismu. Důsledky expanzivní politiky koloniálních mocností
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V Jižní Africe vznikla Kapská kolonie, kterou koncem 18. stol. ovládli Holanďané. Území rozšiřovali osadníci holandského původu Búrové. Osazovali se zde také Britové a záhy byla holandština jako úřední jazyk nahrazena angličtinou. Území kolonie se rozšířilo na sever k řece Oranži, kde byly nalezeny diamanty. Tato naleziště vedla ke sporům mezi Brity a Búry (1880 – 1881, 1899 – 1902).
Významnou asijskou zemí byla Čína. Formálně zde existoval samostatný stát v čele s císařskou dynastií. Od pol. 19. stol. se sem snaží dostat Anglie a Rusko, ale císař je odmítl. Tyto velmoci se do Číny chtěly dostat přes přístav Kanton nebo přes malou portugalskou kolonii.
Čína se bránila dovozu textilních a luxusních výrobků z Evropy, ale přes řadu císařských zákazů dosáhli angličtí obchodníci úspěchu dovozem opia za stříbro. Po likvidaci monopolu britské Východoindické společnosti (1833) na obchod s Čínou se dodávky opia prudce zvýšily. Po trestních sankcích proti obchodníkům s opiem (1839) v Kantonu vyvolala Anglie první „opiovou válku“ (1839 – 1842) proti Číně. Velká Británie obsadila Hongkong a provedla blokádu Kantonu. Přinutila Čínu uzavřít roku 1842 mírovou smlouvu, která pro britský obchod otevřela 5 přístavů (Kanton, Šanghaj, …). Čína musela zaplatit vysokou válečnou náhradu a byla stanovena pouze 5% cla.
Mezi velmoci byly rozděleny také ostrovy v Pacifiku a u Ameriky (Havajské ostrovy). V Indonésii probíhalo za Napoleonských válek britsko – holandské soupeření. Anglie vojskem dočasně obsadila Jávu. Západní pobřeží Sumatry bylo pod holandskou správou. Na Jávě pod hesly islámu vypuklo povstání proti koloniální nadvládě. Nepokoje byly potlačeny a své pozice zde upevnilo Holandsko. Vynutilo si pěstování pro ně výhodných plodin.
Od 70. let se vytvořily tři formy kolonií: přímé kolonie, protektoráty a samosprávné kolonie. Francie roku 1882 anektovala Tunisko, 1883 obsadila Vietnam a 1891 obsadila Indonésii.
Po otevření Suezského průplavu 1869 se jedním z cílů britské politiky stalo znovuovládnutí Egypta, jehož územím průplav vedl. Vyčerpávající války Egypta (ovládnutí Horního Nilu, obsazení pobřeží Rudého moře a válka s Etiopií) přispěly k poklesu egyptských státních papírů na evropských burzách. Tak Anglie získala levně část akcií Suezského průplavu. Egyptu byla vnucena britsko – francouzská kontrola. V Egyptě byla jmenována evropská vláda a ministrem financí se stal Angličan Wilson. Roku 1882 byla zrušena společná britsko – francouzská kontrola a Egypt se stal fakticky britskou kolonií, i když formálně zůstal součástí Turecka. V Egyptě se pěstovala především bavlna pro anglický textilní průmysl. V roce 1914 byl Egypt formálně prohlášen za britský protektorát.
Kolonie mělo také Německo. Vznikla kolonie Německá východní Afrika, kde bylo roku 1885 nastolen všeněmecký protektorát. Německo mohlo touto kolonií konkurovat i britské Indii. Německu patřilo také část jihozápadní Afriky a severovýchodní oblast Nové Guineje.