16A - Kolonialismus v 19. století. Jeho hlavní geografické oblasti. Britské impérium. Hlavní znaky ideologie moderního kolonialismu. Důsledky expanzivní politiky koloniálních mocností
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Organizace Britského impéria na konci století
byla dosti komplikovaná, jeho části byly různorodé:
autonomní kolonie (dominia) – Kanada, Kapsko (1910 vzniká Jihoafrická unie), Austrálie, Nový Zéland – uznávaly za panovníka britskou královnu, v rukou Britů byla obrana a zahraniční politika, jinak však šlo o samostatné státy
Indie – rozdělena na dvě oblasti – viz dříve
závislá území – změť různorodých držav:
korunní kolonie – např. Cejlon, Jamajka, Trinidad – spravovány ministerstvem kolonií prostřednictvím guvernéra
protektoráty – např. Uganda, Njasko – spravovány většinou ministerstvem zahraničí, často přetrval vliv místních institucí
chráněné státy – např. Tongo, Egypt – domorodí panovníci si zde zachovali vládu, ale podléhali doporučením britského zmocněnce, fakticky tedy také spadaly do kompetence ministerstva zahraničí
výsadní území – např. Severní a Jižní Rhodesie – zde vládly výsadní společnosti (často obchodní)
V roce 1897 se velkou událostí stala oslava diamantového výročí královny Viktorie (60 let na trůnu). Oslava byla pojata jako manifestace hrdosti Britů na své impérium. Pompézní akce se měly stát prostředkem zdůraznění britských úspěchů. Faktem ovšem bylo, že Británie už v této době ztratila vedoucí postavení mezi mocnostmi a zejména hospodářství bylo v poklesu.
Počínaje rokem 1887 se celkem pravidelně konaly tzv. koloniální (později imperiální) kolonie za účasti zástupců Británie a autonomních kolonií. Jejich rozhodnutí ale měla dost malou váhu, protože pro konečné uplatnění musala být přijata zákonodárnými sbory jednotlivých kolonií. Navíc opravdu významné politické záležitosti zde byly nechávány stranou. Konference tedy pořádány spíš pro vnější dojem souladu Británie a kolonií, měly spíš symbolický než praktický význam.
Velkou změnu Britského impéria způsobila samozřejmě první světová válka – a to jak co do vnitřní struktury (statut jednotlivých území), tak co do velikosti (ztráta některých a zisk jiných území).
Přednáška Dr. Skoupého↩
Volný trh je základní princip ortodoxní ekonomické teorie, jejíž základy položil Adam Smith v knize Bohatství národů (Wealth of Nations) v roce 1776. V ní kritizoval tehdejší politiku merkantilismu a místo ní prosazoval princip volného trhu (laissez-faire). Počátkem 19. století přidal Ricardo myšlenku komparativních výhod. Pokud se bude každý stát specializovat na výrobu toho, pro co má nejvhodnější podmínky – tvrdí Ricardo –, potom volný trh povede k vytvoření systému mezinárodního obchodu, který bude prospívat všem. Volný trh je proto podle Ricarda nejlepší hospodářskou politikou pro všechny státy a každé politicky motivované omezení volného trhu ve svém důsledku poškodí jak danou zemi, tak celý systém.↩