16A - Kolonialismus v 19. století. Jeho hlavní geografické oblasti. Britské impérium. Hlavní znaky ideologie moderního kolonialismu. Důsledky expanzivní politiky koloniálních mocností
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Co je to kolonialismus?
Kolonialismus je ideologie založená na ustavení a udržování nadvlády suverénní mocnosti nad podřízenou společností, která je separována od vládnoucí moci. Typickými rysy kolonialismu jsou politická a právní dominance nad cizí společností, vztahy hospodářské a politické závislosti a vykořisťování a rasová a kulturní nerovnost. Kolonialismus je variantou imperialismu, který je chápán jako systém nerovných vztahů mezi státy, založený na principu dominance a podřízenosti a spojený se specifickou formou kapitalismu, pro niž je typický vznik monopolů a nadnárodních společností. Kolonialismus zahrnuje kolonizaci, tj. migraci lidí z imperiálního centra do kolonizované periferie. Jako forma územní expanze je kolonialismus neoddělitelně spojen s nerovnoměrným rozvojem globálního kapitalistického systému a s rozvojem mezinárodní dělby práce
Důsledky kolonialismu
Kolonialismus 19. stol. přispěl k dosažení integrity světa jaká již nikdy potom nebyla. Povýšil evropskou kulturu a životní styl na universum. Rozbitím domorodých mikrosvětů kmenů s kulturou životní úroveň domorodců klesla z hlediska rozbití jejich kultury, ale byly sem přineseny prvky moderní bílé Evropy. Na druhé straně kolonialismus znamenal drancování přírodního bohatství, ale je otázkou, zda by přírodní bohatství bylo využito, kdyby tam kolonizátoři nepřišli. Vážným problémem se stal také rasismus, kdy za nejvyšší rasu jsou považováni běloši.
1.hospodářské, 2.mezinárodněpolitické, 3.vnitropolitické, 4.kulturněpolitické, 5.demografické, 6. symbolické
Kolonialismus umožnil vytvoření hospodářských vazeb, které určily kolonii specifické místo v mezinárodní dělbě práce a v mezinárodním obchodě (a které zdědily postkoloniální státy). Koloniální politika formovala hospodářskou strukturu kolonií tak, aby zůstaly odběratelem hotových výrobků (tj. investice nesměřovaly do zpracovatelského průmyslu s výjimkou prvotního zpracování surovin) a dodavatelem surovin. S ohledem na místní zdroje bylo hospodářství často specializováno na produkci jedné či několika komodit.
"Kolonialismus vymezil území a vytyčil hranice tam, kde předtím (někdy) neexistovaly". Zvláště v Africe byly státní hranice kresleny na stolech evropských politiků (a geografů!) často bez ohledu na jazykové, kulturní, hospodářské a etnické vztahy. Důsledky velmocenského soupeření, zachované v arbitrárním vymezení hranic, jsou nejkřiklavější v Africe, ale zdaleka se neomezují jen na tento kontinent: např. Afghánistán
Kolonialismus vytvořil politický systém a administrativní hierarchii nutnou pro jeho fungování. Zatímco v evropských zemích se politický systém vytvářel dlouhodobou konfrontací politických institucí a měnící se struktury společnosti, v místech, která se dostala pod formální koloniální správu, byl obdobný vývoj násilně přerušen a nahrazen implantací cizího (evropského, amerického) systému. Tento politický systém přetrval v těch postkoloniálních zemích, v nichž byl přijat místními elitami a v nichž dřívější koloniální správa umožnila participaci místních elit v tomto systému. Tam, kde tyto podmínky nebyly splněny, bylo (a mnohde je) formování vnitropolitického systému (po rozpadu koloniální správy spolu s ústupem koloniální moci) provázeno politickou nestabilitou, jak bohatě ilustruje historie státní převratů, vojenských režimů a autoritativní vlády napříč postkoloniálním světem.
Koloniální nadvláda se opírala o vnucení cizího jazyka a kultury
Doba největšího přirozeného přírůstku evropských populací přibližně odpovídala době vrcholící koloniální expanze evropských států a kolonizace periferie byla doprovázena migrací miliónů lidí z Evropy – nejen z koloniálních mocností, ale s časovým posunem i ze zemí severní, jižní a střední Evropy.
Koloniální moc (jako každá moc) byla upevňována nejen ideologicky, ale i symbolicky, skrze svoji vizuální reprezentaci v krajině, zvláště městské. indická města nesou dodnes architektonické a urbanistické rysy měst britských.