uzemni-zaklad-RU

Územní základ Rakousko-Uherského mocnářství:

Rakousko-Uherské mocnářství (Rakousko-Uherská říše)

se skládala ze dvou státních území (dvou říšských polovin):

I. Království a země na říšské radě zastoupené

(Předlitavsko, Cislajtanie) tvořené 17 celky (korunními zeměmi rakouskými); jednalo se o:

království České, království Dalmatské a království Haličské (království Haličsko-Vladiměřské s velkovévodstvím Krakovským a knížectvími /vévodstvími/ Osvětim a Zator);

arciknížectví Dolnorakouské a arciknížectví Hornorakouské;

vévodství Bukovinské, vévodství Korutanské, vévodství Krajinské, vévodství Slezské, vévodství Solnohradské a vévodství Štýrské;

markrabství Istrijské a markrabství Moravské;

okněžněné hrabství Goricko-Gradišské a okněžněné hrabství Tyrolské;

země Vorarlberská;

město Terst s přilehlým územím.

II. Země Svatoštěpánské koruny

(Zalitavsko, Tanslajtanie) tvořené 3 celky; jednalo se o:

království Uherské (včetně někdejšího velkoknížectví Sedmihradského);

království Chorvatsko-Slavonské;

město Rijeka s přilehlým územím.

Pozn: ve společné správě obou říšských polovin byla Bosna a Hercegovina.

Podrobnější seznámení s příslušnými územími:

Pozn.: pokud jsou dále uváděny popisy zemských znaků, činí se tak s respektem k heraldickému pravidlu levé a pravé strany (heraldicky se popis se činí z pohledu osoby, která se štítem kryje, nikoliv z pohledu toho, kdo se na štít dívá).

Předlitavsko:

A) Země Koruny české:

1) Čechy (království České):

Znak: na červeném poli stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

Vyobrazení:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Wappen_K%C3%B6nigreich_B%C3%B6hmen.png

Hlavní město: Praha.

Vývoj po roce 1918: Čechy se stávají součástí Československa, v jeho rámci od r. 1969 součást České republiky, jako člena čsl. federace, od r. 1993 součást nezávislé ČR.

2) Morava (markrabství Moravské):

Znak: na modrém poli červeno-zlatě šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

Pozn: původně bylo šachování orlice červeno-stříbrné. Později bylo šachování císařem polepšeno na červeno-zlaté, ale protože nebylo dojednáno se zemským sněmem, na Moravě se neujalo. V polovině 19. stol. se moravské stavy (významně německo-jazyčné), projevujíce oddanost habsburské dynastii, přihlásily k polepšené verzi a tato se začala na Moravě používat. Postupně se polepšený znak Moravy stal součástí rakousko-uherské symboliky. Od r. 1918 se opět moravská symbolika vrací k původní verzi: bylo tomu tak na středním a velikém znaku ČSR z r. 1920, na velkém státním znaku ČR jako člena čsl. federace a je tomu tak i na současném velkém státním znaku ČR.

Vyobrazení:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Wappen_Markgrafschaft_M%C3%A4hren.png