uzemni-zaklad-RU
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
5) Horní Rakousy (arciknížectví Hornorakouské):
Pozn: též arcivévodství Hornorakouské, či Rakousy nad Enží.
Znak: štít svisle dělený, v pravé polovině na černém poli zlatý orel, v levé polovině na červeném poli dva svislé stříbrné kůly. V současné době jde o znak spolkové země Horní Rakousy v rámci Rakouska.
Vyobrazení:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/Wappen_Erzherzogtum_%C3%96sterreich_ob_der_Enns.png
Hlavní město: Linec (německy Linz).
Vývoj po roce 1918: Horní Rakousy se stávají jednou ze spolkových zemí Republiky Rakousko a jsou jí dodnes.
6) Korutany (vévodství Korutanské):
Znak: štít svisle dělený, v pravé polovině na zlatém poli nad sebou tři kráčející černí lvi, v levé polovině na červeném poli napříč stříbrné břevno. V současné době jde o znak spolkové země Korutany v rámci Rakouska.
Vyobrazení:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8d/Wappen_Herzogtum_K%C3%A4rnten.png
Hlavní město: Celovec (německy Klagenfurt).
Vývoj po roce 1918: Korutany včetně Celovce se staly součástí Republiky Rakousko jako jedna ze spolkových zemí což platí dodnes, jen menší část Korutan se stala součástí Itálie (Val Canale) a dvě menší části se staly součástí Jugoslávie (údolí řeky Meži s Dravogradem a Jezersko; dnes patří obě tyto části Slovinsku). V jižních Korutanech bylo navíc po I. světové válce vyčleněno plebiscitní území se zónou A (větší, na jihu, s většinou slovinsky mluvícího obyvatelstva) a se zónou B (menší, na severu, s většinou německy mluvícího obyvatelstva). Pokud by se většina obyvatel vyslovila v zóně A pro Jugoslávii, konal by se plebiscit i v zóně B. Plebiscit v zóně A se konal 10. října 1920 a vyzněl pro Rakousko (pro tuto zemi hlasovala i řada slovinsky mluvících obyvatel), území zóny A tak zůstalo Rakousku a v zóně B se tedy plebiscit nekonal a taktéž toto území zůstalo Rakousku. Dvě výše uvedená menší území připadla Jugoslávii bez plebiscitu.
7) Krajina (vévodství Krajinské):
Pozn: země je známa též pod názvem Kraňsko.
Znak: na stříbrném štítě modrý orel s císařskou korunou na hlavě, s červenou zbrojí, nesoucí na prsou a rozepjatých křídlech perisonium (půlměsíc), rozdělené do svou řad s kostkami červené a zlaté barvy.
Vyobrazení:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/Wappen_Herzogtum_Krain.png
Hlavní město: Lublaň (slovinsky Ljubljana, německy Laibach).
Vývoj po roce 1918: východní část, včetně Lublaně, se stala součástí Jugoslávie (dnes patří Slovinsku), západní se stala součástí Itálie; po r. 1945 se i západní část, až na malé území na severozápadě Krajiny (které získala Itálie již po 1. světové válce a zůstalo jí i po II. světové válce, tzv. Fusine in Valromana) stala součástí Jugoslávie (dnes patří Slovinsku).
8) Solnohrady (vévodství Solnohradské):