uzemni-zaklad-RU

Vyobrazení:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Wappen_Herzogtum_Bukowina.png

Hlavní město: Černovice (ukrajinsky Černivci, rumunsky Cernăuţi, německy Czernowitz).

Vývoj po roce 1918: po I. světové válce získalo území Rumunsko, jen malou část získalo Polsko. V r. 1940 zabírá severní část Bukoviny, s významným podílem ukrajinského osídlení, a to včetně Černovic, Sovětský svaz (záborem východního Polska se SSSR dostal i k části Bukoviny, kterou dříve získalo Polsko – viz výše a též u Haliče); jižní část, s významným podílem rumunského osídlení, zůstává Rumunsku. Po napadení SSSR se severní část opět vrací pod Rumunsko, s postupem sovětské armády k jihu v průběhu války se toto území opět dostává pod SSSR. Po II. světové válce patří jižní část Rumunsku a severní patří SSSR (v jeho rámci Ukrajině); severní část je dnes součástí nezávislé Ukrajiny.

------------------------------------------------------------------------------------------

Zalitavsko:

18) Uhry (království Uherské):

Znak: štít svisle dělený, pravé polovina osmkrát příčně dělena vodorovnými pásy střídavě stříbrnými a červenými (stříbrné pásy mají symbolizovat řeky Dunaj, Tisu, Drávu a Sávu), v levém červeném poli dole zelené trojvrší, na prostředním nejvyšším vrchu zlatá koruna, z níž se tyčí stříbrný dvojkříž (vrchy mají symbolizovat pohoří Tatry, Fatru a Mátru). Stejný znak používá i dnešní Maďarsko a tentýž znak, se dvěma anděly jako štítonoši po stranách, používalo po I. světové válce Maďarské království.

Vyobrazení:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ee/Coat_of_Arms_of_Hungary_Historic_Design.png

Hlavní město: Buda; od r. 1873 (po spojení pravobřežní Budy a Óbudy s levobřežní Peští) Budapešť.

Vývoj po r. 1918: centrální část Uher s přilehlými celky (viz níže) včetně hlavního města se stala součástí Maďarského království (od r. 1946 Maďarská republika), jehož hranice určila Trianonská mírová smlouva z r. 1920.

Severní část Uher získala ČSR (území Slovenska a Podkarpatské Rusi); jen menší část tohoto celku (část Oravy a část Spiše) získalo (dle rozhodnutí konference velvyslanců z r. 1920) Polsko, jemuž tato území patří dodnes. Území Podkarpatské Rusi s malou východního Slovenska se stane po II. světové válce součástí SSSR (v jeho rámci Ukrajiny), dnes patří nezávislé Ukrajině; naopak menší část Podkarpatské Rusi se stane po II. světové válce součástí Slovenska (v rámci ČSR). Od r. 1993 je Slovensko nezávislý stát.

Východní a jihovýchodní část Uher (Sedmihradsko /Transylvánii/, jihovýchodní Maramureš, východní Szatmár, jižní část Ugočské župy, východní Krišanu a východní Banát) získalo Rumunsko; severozápadní Maramureš a sever Ugočské župy se staly součástí ČSR (na P. Rusi); západní Szatmár a západní Krišana připadly Maďarsku; jen malá část Szatmáru se stala součástí ČSR (na P. Rusi).