16A - Kolonialismus v 19. století. Jeho hlavní geografické oblasti. Britské impérium. Hlavní znaky ideologie moderního kolonialismu. Důsledky expanzivní politiky koloniálních mocností
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1813 – Zrušen monopol VIS na obchod s Indií.
1814 – pařížská smlouva s Niz. o Kapské kolonii.
1814-16 – britsko-nepálská válka, uhájena vnitřní samostatnost – zahraniční zál. pod VB
1825-30 – povstání na Jávě proti starým metodám kolon. vykořisťování.
1828 – Irští katolíci vybojovali zákon o rovnoprávnosti.
1836 – Búrové se stěhují z Kapské kolonie – tzv. velký terek
1837 – V Dolní Kanadě (Fr. většina) protibritské povstání – přidala se i Horní Kanada
1840 – Sjednocovací zákon Horní+Dolní Kanada.
1840 – Britská vláda vyhlásila svrchovanost nad Novým Zélandem.
cca 1841 – V Irsku masové hnutí za odvolání irsko-anglické unie – Sdružení pro odvolání zákona, Mladé Irsko.
1850 – australské kolonie získaly právo vytvořit vlastní ústavy, zákonodárné a výkonné orgány.
1851 – Br. námořnictvo dobylo Lagos (Afrika) – r. 1861 kolonií – opěrný bod pro expanzi do Nigérie.
1854 – povstání zlatokopů v austrálii – vyhlášena Australská republika, ale potlačena.
1856 – Na území Transvaalu vyhlášena JAR. Prezidentem M. Pretorius. Hl. město Pretorie.
1857-59 – povstání Sipáhijů (nespokoj. britsko-indické armády); Zrušena VIS – správa Indie přímo britské vládě – Indie britskou korunní zemí – respektování domácích zvyků.
Zákon o kanadském dominiu – 1867. (území rozšířeno až k Tichému oceánu)
Vytvoření australského svazu – 1900.
Romány J. Conrada: „Není na světě říčky, aby u ní nebyl přítomen britský zástupce organizující nakládání ropy a místního zboží.“
Britské královské námořnictvo i pro ochranu zájmů, které nebyly přímo pod britskou korunou (např. 1839-42 a 1856-60 opiové války na čínském pobřeží).
Britský koloniální systém
Kolonialismus a imperialismus
Oba pojmy spolu úzce souvisí. Imperialismus je v Encyklopedii moderní historii charakterizován jako „politika rozšiřování moci jednoho státu nad jinými státy či územími s cílem jejich přímého či nepřímého ovládnutí“ nebo zkráceně jako „vytváření světových říší (impérií)“. Je to proces spojený s kolonialismem, což je „expanzionistická politika evropských mocností, boj za rozdělení méně vyvinutých oblastí na sféry vlivu“. Příčin vzniku a uplatňování imperialismu je několik – za nejdůležitější jsou považovány důvody ekonomické (v koloniích jsou zdroje surovin, levné pracovní síly a odbytiště průmyslových výrobků), strategické (snaha zabránit ohrožení klíčového území tím, že se zabere území blízké, které pak slouží jako opěrný, ochranný bod – např. kvůli Indii se Británie eminentně zajímala o oblast Blízkého Východu), sociologické (řešení relativního přelidnění, možnost snazší kariéry v koloniích v armádě či správě). Zejména v počátečních obdobích je nutno počítat i s motivy dobrodružnými (zeměpisné objevy), vědeckými, misijními a obecně civilizačními. V posledních desetiletích 19. století se ke zmíněným motivům přidávají motivy prestižní. V této době převládlo mínění, že kolonie musí být atributem moderní velmoci, že pokud země nechce rezignovat na své velmocenské postavení, musí vlastnit kolonie.