15. Věda a vzdělanost v raném novověku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
15. VĚDA A VZDĚLANOST V RANÉM NOVOVĚKU
VĚDA
odklon učenců od náboženské víry -> základy moderní vědy a myšlení
od 17. století začíná tzv. „velké století vědy“ (symbolicky začíná smrtí Galilea a narozením Newtona)
v Anglii 1662 založena Královská společnost pro podporu věd (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge), 1666 v Paříži Královská akademie věd
společnost měla za cíl podporovat „fyzikálně – matematické experimentální učení“, poznatky členů jsou od roku 1665 zveřejňovány v časopise Philosophical Transactions, což je nejstarší nepřetržitě vydávaný vědecký časopis na světě
věda se specializuje, otevírá praxi, je nástrojem ovládnutí světa
nositelem pokroku je měšťanstvo (dříve dvory), které lpí na rozvoji vzdělání, obchodu…
vznik kabinetů, sbírek, botanických zahrad
Novověk přinesl čtyři významné změny ve vědeckém poznání:
mechanická filozofie: vychází z nového pohledu na přírodu a roli člověka v ní, svět je brán více materialisticky a mechanicky, jako stroj, který je možno poznat a ovládat
chemická filozofie: zvýšený zájem o chemickou analýzu v rámci vědeckého zkoumání
empirismus přinesl myšlenku ověřitelného vědeckého experimentu, poprvé přišel s touto myšlenkou Francis Bacon a následně ji rozpracoval René Descartes ve své knize Rozprava o metodě
vliv matematiky - vzrostl význam kvantitativních měření a matematických metod pro účely vědeckého zkoumání
OSOBNOSTI A OBJEVY
Mikuláš Koperník (1473 – 1543), polský učenec. V roce 1543 vyšlo jeho dílo Šest knih o obězích sfér nebeských, ve kterém tvrdí, že středem Vesmíru je Slunce a kolem něho se otáčejí ostatní planety, mezi nimi i Země. Jeho názory inspirovaly řadu dalších astronomů. Pozorování nebeských těles bylo snazší díky dalekohledům, které se vyráběly zejména v Nizozemí.
Galileo Galilei (1564 – 1643), profesor fyziky v Padově, byl rovněž obviněn z kacířství. Unikl však trestu upálení, protože před soudem své názory odvolal; ve skutečnosti se jich však nevzdal. (Po skončení soudu údajně zvolal „A přece se točí!“) Jeho dílo podpořilo rozvoj experimentální fyziky a matematiky a položilo základy zákonů o pohybu. Do středu pozornosti se dostala otázka, zda vlastností hmoty je klid nebo pohyb.
Tycho Brahe (1546 – 1601), dánský šlechtic se zabýval astronomií, astrologií a alchymií. Je považován za jednoho z nejlepších pozorovatelů hvězné oblohy. Podle jeho teorie je Země středem Vesmíru, kolem ní obíhá Slunce a Měsíc, všechny ostattní planety obíhají kolem Slunce. V roce 1572 objevil supernovu, její zrod popsal ve spisku „O nové hvězdě„. Dánský král pro něho vybudoval laboratoř a observatoř na ostrově Hven, kde Brahe dvacet let pracoval. V roce 1599 byl pozván do Prahy, stal se císařským astrologem. Nechal postavit observatoř v Benátkách nad Jizerou. Je pochován v Praze; pověsti o tom, že byl otráven, vyvrátili vědci v roce 2010 na základě průzkumu jeho pozůstatků.