15. Věda a vzdělanost v raném novověku

VZDĚLÁNÍ

• s vynálezem knihtisku se rozšiřuje vzdělanost - vysoké učení je v této době v každé zemi v popředí reformačního i protireformačního hnutí stojí bezesporu otázky politické moci a otázky ideologické, avšak ani výchova nezůstává bez povšimnutí, a to již proto, že ve výchově a ve vzdělání všechny bojující tábory vidí jeden z účinných nástrojů ideologického formování občanů i účinný nástroj přípravy na sociální úlohy, které mají plnit

• knihtisk – šíření názorových proudů – v Praze knihtisk v několika jazycích, na straně evangelíků – Samuel Adam z Veleslavína, Daniel Karl von Karlsberg, tiskárny i v regionech, potulní tiskaři → vyvrcholilo za čes.stavov.povstání a Gábora Bethlena – pamfletová literatura, klasická díla → konfiskace a pálení knih, vytvoření „oficiálního“ knihtisku (monopolní postavení)→ v Praze Veleslavínova tiskárna zkonfiskována a podrobena jezuitůmzvyšuje se vzdělání, což má obrovská dopad na vznik veřejného mínění (jsem schopen si přečíst knihu, noviny, čímž moje znalosti, co se děje za hranicemi vzrůstají a dokážou si udělat vlastní obrázek na svět -> vzrůstá politický vliv lidí

• většina lidí negramotných – dávali přednost obživě před školou

• na venkově se školy dělily podle náboženství (kalvínské, luterské, u nás po r. 1620 výhradně katolické)
  české školy ve městech spravovala pražská univerzita se sídlem v Karolinu, na vesnicích církev

• učili se latinu, matematiku, dějiny antiky a své země domácí učitelé

• bohatí měšťané a šlechta

• do škol chodili pouze chlapci

• po 30-ti leté válce (1618–1648) touha po vzdělání poklesla tak, že nebylo ani učitelů ani žáků -> na farních školách učilo jen čtení, psaní, hudbě a kostelnímu zpěvu a náboženství

• vláda, aristokracie a katol.církev proti duchovnímu nesouhlasu – vzdělání a knihtisk – pražská a vídeňská univerzita → přivedení jezuitů, rozšíření (eliminace studia v zahraničí)→ Štýrský Hradec, Olomouc, Trnava, Innsbruck, síť kolejí

• kvalitní školy – jezuité a piaristé

• mnišské řády – hlavní nositel protireformace, narostl počet vzdělaných lidí neurozeného původu, ale nebyli zrovnoprávněni – právo a medicína se uplatňují u dvora (představitelé tzv.české školy – Viktorin Kornel ze Všehrd, Jan Kocín z Kocinétu), možnost získání vlivu – soudní dvory (dvorská rada, český apelační soud založ.1548), lékaři – Jan Jesenský

• po 1774 císařským patantem farní školy změněny na triviální = obecné nebo národní, kde byl hlavní předmět náboženství, čtení, psaní a počty

• 1780 byla uzákoněna nucená povinnost školní docházky a od r. 1785 nařízeno vyučování v němčině

• celý život v habsburské monarchii se postupně dostával do správy státních úředníků, kteří užívali úřední jazyk němčinu – ten, kdo neuměl řádně německy nemohl pomýšlet na žádné místo ve státní správě