15. Věda a vzdělanost v raném novověku

RENÉ DESCARTES (1596-1650): fr. filosof („Cogito, ergo sum“. – Myslím, tedy jsem., navazuje na Augustina) a matematik („karteziánský systém souřadnic“)

BARUCH SPINOZA (1639-1677): niz. filosof, který zdůrazňuje jako jediné správné způsoby poznání rozumové (vyvozování pomocí obecných pojmů) a intuitivní (vztahuje se přímo k absolutnu). Smyslové může být zdrojem omylu

GOTTFRIED WILHELM LEIBNIZ (1646-1716): něm. filosof (snaží se překlenout rozdíl mezi racionalismem a empirismem: vrozená schopnost tvořit pojmy se musí opírat o zkušenost; teorie „monád“) a matematik (rozpracoval kombinatoriku)

empirismus:

JOHN LOCKE (1632 – 1704): angl. filosof, rozum je při narození „tabula rasa“ (= čistá nepopsaná deska), kterou popisuje až zkušenost (jednoduché ideje vznikají senzací a reflexí, složité ideje kombinací jednoduchých)

GEORGE BERKELEY (1685-1753): irský teolog a filosof; „Esse est percipi.“ – Existovat znamená být vnímán.

DAVID HUME (1711-1776): skotský filosof a historik, završitel gnoseologie, kritice podrobil jak rozumové, tak i smyslové poznání – pravé poznání není možné (agnosticismus)

18. STOLETÍ

Osvícenství ve vědě:

• studují se mravy, etika, náboženství, pedagogické teorie

• moderní historická kritika- bollandisté, mauríni, poměřování dějů minulých měřítkem člověka 18. století

• rodí se idea pokroku, která se stává vůdčí ideou až dodnes

• na významu získává výchova a pedagogika

  • děti byli do 18. století chápáni jako malí dospělí, v 18. století dítě chápáno jako dítě

  • škola a vzdělání je dobrodiní, stát je zde od toho, aby je poskytnul -> v pol. 18. století povinná školní docházka v Prusku, rakouských a českých zemích

  • snaha napravit společnost, ovšem spíše její elitu- i osvícenci se na plebs dívali skrz prsty

• člověk a příroda

  • právě 18. století je dobou, která získává přesvědčení o tom, že končí odvěká závislost člověka na přírodě, který se jí již nemusí bát

  • snaha podmanit si přírodu

  • snaha pochopit tajemství přírody, která jsou tu proto, aby nám sloužila

  • objevuje se estetický prožitek ve vztahu k přírodě- 18. století miluje přírodu civilizovanou a kultivovanou (romantismus později nachází krásu ruin a pralesů)

• zvýšený zájem o přírodu pomohl k rozvoji fyziky, chemie či biologie a vzniku mnoha jejich odvětví

• při vědeckém bádání se rozšířila metoda pokusu (hojně využívána již od renesance) a objev mikroskopu

• ve společenských vědách vznikla celá řada nových odvětví (politická ekonomie či filozofie dějin, rodí se moderní dějepis)

• ve vědě znamenalo velký průlom vydání Encyklopedie, aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel -> na svou dobu grandiózní projekt několika učenců nazývaných encyklopedisté, kteří pod vedením filozofa Denise Diderota a matematika Jeana Le d´Alemberta, kteří vytvořili naučný obrázkový slovník, jenž vycházel v letech 1751 až 1772 -> tento projekt měl ve své době pokrýt veškeré lidské znalosti a dovednost, snaha po univerzálnosti