Vývoj volebního práva v Habsburské monarchii

Existují 4 volební kurie (seskupení voličů a poslanců) – velkostatkářská (držitelé statků zapsaných v zemských deskách), průmyslových měst(měšťanstvo), obchodních a živnostenských komor (zástupci zájmových sdružení podnikatelů a obchodníků), venkovských obcí (venkovští vlastníci), nerovná volební geometrie čím méně(majetnějších) voličů tím více mandátů, čím více voličů (méně majetných) tím méně mandátů.

1861 zavedeno volební právo do zemských sněmů, které vysílaly představitele do říšské rady. Při volbách do zemského sněmu kurie měst a obchodních a živnostenských komor spojeny – jen 3, v kurii venkovských obcí probíhají volby nepřímo – prostřednictvím volitelů (přímá volba zavedena v Čechách 1901, na Moravě 1905), na zemském sněmu zasedají virilisté – místo v souvislosti s výkonem úřadu – biskup, rektor univerzity, …

1873 zavedení přímé volby do říšské rady, systém volby do zemských sněmů se nemění. Do říšské rady se volí ve 4 kuriích, ochromuje zákonodárnou činnost zemských sněmů ve prospěch říšské rady.

1882 Taaffeho novela snižuje majetkový census (v Čechách z 10 na 5 zl.)

1896 Badeniho reforma – zavedena pátá všeobecná volební kurie – bez majetkového censu, všichni muži starší 24 let

1907 všeobecné tajné a rovné hlasovací právo do poslanecké sněmovny, zrušeny kurie, Předlitavsko rozděleno na volební okresy, ve kterých volen vždy jeden poslanec (výjimka

Halič, kde voleni poslanci dva polský a rusinský), aktivní muži starší 24 let, pasivní od 30 let

Samostatně se vyvíjí právní úprava voleb do samosprávných orgánů v obcích a okresech. Také zde existuje řada censů – místně majetkový, pobytu, věku. Voliči tu byli rozděleni do 3 volebních sborů. Ty byly vytvořeny tak, že poplatníci obce byli seřazeni do seznamu podle výše svých přímých daní. Souhrn daní placených v obci byl rozdělen na třetiny. První sbor tvořilo pár nejbohatších poplatníků, kteří obváděli jednu třetinu všech v obci placených daní, druhý větší skupina platící druhou třetinu, třetí ten zbytek – skupina největší, lidé platící nejnižší daně. Každý sbor vysílal stejný počet zástupců do samosprávných orgánů, čímž byla váha hlasů odstupňována v závislosti na jejich majetku. Místo v zastupitelském orgánu, bez nutnosti být zvolen mají lidé, kteří odevzdali alespoň 1/6 všech v obci placených daní (stává se jen v malých, chudých obcích). Do prvních dvou voličských sborů patří honorace – osoby, které sice nemají majetek, ale zastávají významné postavení np.: státní úředníci (po dobu vykonávání funkce), čestní měšťané, učitelé, …

Do okresních zastupitelstev v Čechách voliči rozděleni do čtyř kurií: 1. velkostatkáři, 2. příslušníci měšťanstva, kteří platili nejméně 100 zl. Přímých daní, 3. a 4. členové městských výborů a starostové venkovských obcí.