Vývoj volebního práva v Habsburské monarchii

Volební zásady do obcí demokratizovány až 1919

Strana

jako zastupitel dílčích zájmů pojem starý (seskupení určitých částí aristokracie, rodiny či dynastie, církevní hierarchie, dvorního klanu apod. – politickými protivníky v boji o moc), postupně vznikají politické strany jako reprezentanti tříd np.: V době Cromwellově - wigové jako reprezentanti aristokracie a toryové – velkoburžoazie. Teprve postupně vznikají názorová seskupení uvnitř jednotlivých soc. tříd np. během Velké Francouzské Revoluce umírnění girondisté a radikální jakobíni. V průběhu XIX století se v Evropě v řadě zemí ustanovilo politické trojrozdělení pravice – střed – levice (původně inspirováno zasedacím pořádkem ve francouzském konventu roajalisté vpravo, kritici vlevo) →konzervativci – liberálové – demokrati.

Předpoklady vzniku a působení politických stran(v dnešním slova smyslu)

- členstvo – vedení – inteligence, zformování uvědomělé buržoazie,

- širší členská základna - vznik občanské společnosti tzn. zrušení zbytků „feudálních“ vztahů 1848-1849, volební právo – census, kurie, volební geometrie

- působiště – vznik parlamentarismu, veřejného mínění

- organizaci – v HM zákon spolkový, shromažďovací, v právním systému neošetřena „politická strana“ jako taková

- prostředek propagace - možnost šíření myšlenek – občanské svobody – svoboda slova, tisku, shromažďování

- program – programové odlišnosti souvisí s vývojem sociální stratifikace společnosti, ten s průmyslovou revolucí, …

Protože počátky politického stranictví úzce souvisí se vznikem parlamentarismu, veřejného mínění, rozvojem politického a spolkového života, závažnější pokusy o politickou artikulaci měšťanstva přinesl až rok 1848-1949, který umožnil, aby se vedle dosavadní stavovské politické reprezentace zformovala také nová reprezentace českého a německého měšťanstva jeho tisk a první spolky.

V průběhu 19. Století dochází k přechodu původně honoračních stran v strany masové a stran „všenárodních“ či ideových v zájmové. V odlišnosti od ostatní Evropy vznikají strany v Českých Zemích (Předlitavsku) na základě nacionálním. Větší úlohu než momenty ideové, konfesijní nebo sociální hrály otázky nacionální. Nikdy nevznikly společné nadnárodní strany, ale ani koalice stran programově shodných. Důsledkem byl vznik několika paralelních a autonomních stranických systémů .

První politické strany (Národní strana, Deuteschliberale Partei) samy sebe prezentovaly jako reprezentanty celého národa, ve skutečnost podchycovaly jen zlomek obyvatelstva. Mimo stála skupiny, které byly díky volebnímu systému mimo hru a sociální skupiny, které díky tradici, spol. zakotvení a národní identifikaci stály mezi nacionálními tábory (šlechta, byrokracie, část katolického obyvatelstva, někteří měšťané). Důsledkem omezeného podílu širších vrstev byl honorační charakter stran v počátcích parlamentárního života v monarchii.