Vývoj volebního práva v Habsburské monarchii

Charakteristické rysy honoračních stran – minimální organisovanost a úzká sociální základna. Skládá se skoro výlučné ze stranického vedení (není voleno), poslanců, tisku a sboru důvěrníků (časté kumulace funkcí), aktivní hlavně kolem voleb. Postupně se vedení strukturuje jako výkonný výbor, který je po ustálení instituce sjezdů volen.

Důležitou roli hraje tisk, kolem něho se seskupuje vedení a stoupenci strany. Jediným pojítkem mezi vedením a stoupenci a voliči, organizačním základem byli důvěrníci strany. Důvěrnická síť vznikla a fungovala zpočátku neformálně na principu osobních kontaktů a známostí. Volnost organizace umožňuje vznik různých frakcí a křídel a vytváří dostatečný prostor pro seberealizaci, takže nedochází k jejich organizačnímu osamostatňování. Nedostatečná právní úprava fungování politických stran způsobila, že k politické organizaci společnosti docházelo oklikou prostřednictvím nepolitických organizací, dochází tedy k prorůstání politických stran nepolitickými sférami.

Stranické sjezdy jako nejvyšší instance strany – princip volitelnosti vedení ho opravňuje k vyžadovaní od nižších stupňů strany loajality. Od 90. let se ve stranické organizaci prosazuje profesionální a odborně administrativní přístup a snaha o zabezpečení pevnějšího finančního zázemí. Ve stranickém vedení se objevují placení straničtí tajemníci a redaktoři. Do počátku 20. století si strany vystačí s individuálními dary a stoupenců a samotných aktivních politiků. To co si mohou dovolit předáci honoračních stran, nebylo možné u stran obracejících se programově na méně majetné vrstvy. Počátkem 20. století zavedeno všeobecné odvádění členských příspěvků, v souvislosti s tím dochází také k zavedení evidence členstva. Politická činnost se profesionalizuje. Program původně formou rezolucí ze schůzí, volebních provolání, programových projevů a novinových článků, na přelomu století se mění v oficiální stranický dokument, jehož schválení musí projít stanovenou procedurou. Propagace prostřednictvím tisku, brožur, letáků, … pořádání množství schůzí ale také budování masových zájmových organizací cílem podchytit nejrůznější sociální a zájmové skupiny a vrstvy obyvatel a získat je organizovaným hájením jejich dílčích zájmů do sféry vlivů dané strany.1

K modernizaci polit. stran a k jejich zmasovění přispívá rozšíření volebního práva. Kuriový a censovní systém způsobuje, že míra polit zapojení obyvatelstva země (v HM) závisí na místní sociálně-ekonomické a národnostní skladbě, výsledkem je i odlišné postavení příbuzných stran v jednotlivých zemích a jejich utváření často nezávisle na celonárodních centrech, odlišné i zájmy a vztahy. Přes to se rozvíjí organizační propojení sesterských stran hlavně u křesťansko – sociální strany, sociální – demokracie a agrárníků.