Paleografické psací látky

Paleografické psací látky

1. Kámen (opracovaný – náhrobní kameny a pamětní desky; neopracovaný)

2. Kovové předměty z drahých kovů, olova či bronzu

3. Hlína (surová nebo vypálená)

4. Zeď (grafitti – škrábané do zdi, dipinte – malované na zeď)

5. Části rostlin – listy, kůra, dřevo

6. Kůže zvířat – pergamen

7. Různé druhy textilu – hedvábí, plátno

Voskové destičky

• na přechodu mezi archeologickými a paleografickými psacími potřebami

• Nejstarší nalezená tabulka s etruským textem (7. st. př. n. l.)

• Polyptycha – spojení více tabulek (diptycha – 2, triptycha – 3)

• Stylus/graphium – pisátko

• Diptychy nalezeny v Pompejích z let 15-62

• Zlaté doly v sedmihradsku 25 triptych (rok 140 po kr.)

• Využití i ve středověku: účetní knihy ve 13.-14. století francouzské královské komory

• 14. století statut města Gottingen

Paleografické psací látky – papyrus

• Papyrus (lat. Charta romana)

• Papyrologie – zabývá se papyrusem a texty na něm psané

• Vznikl v 4. tis. Př. n. l. v Egyptě, v 5. století př. n. l. se rozšířil do Řecka a později do Říma

• Vyráběl se v jižním Egyptě v deltě Nilu, Sýrii, v Itálii

• Rostlina se jmenuje Cyperus papyrus

Výroba

• Nařezala se na části, roztřídily se podle tloušťky a délky, dřeň se rozřezala na úzké proužky, potom se za vlhka kladly vodorovně a pak přes ně svisle, vysušilo se to, vyklepalo kladívkem

• Rozlišovaly se kvalitnější papyry (charta Claudia, Augustea) a méně kvalitní (charta Fanniana) podle výšky a zpracování

Forma papyrové knihy

• Svitek (rotulus) - většinou popsaný po jedné straně

• Opistograf – svitek popsaný po obou stranách

• Listy se napojily na sebe v dlouhém pruhu, psalo se po sloupcích

• První list rotulu = protokol

• Zde byl jemnován zodpovědný člověk za výroby a údaje o původu

• Poslední list rotulu = eschatokol

• Obvyklé bylo i přivěšení lístečku s názvem díla, aby nebylo nutné svitek rozbalovat = index

Starověké nálezy papyru

• Herculaneum (zničeno jako Pompeje) – dům papyru (dům Calpurnia Pisona) – 800 rotulů

• Oxyrhynchos – 2000 listin a 300 literárních památek

Středověké nálezy papyru

• Zlomky papyrových kodexů z 6-10. století

• Josefus Flavius v Miláně (6.st.)

• Vídeňský zloměk sv. Hilaria z Poitiers (6. st.)

• Pařížský zlomek sv. Augustina (7.st.)

• Kolem roku 1000 se přestává používat (evropské plantáže zničilo sucho)

Paleografické psací látky – pergamen

• Legenda o vzniku pergamenu – Eunemes II. král Pergamu chtěl založit vetší knihovnu než v Alexandrii, ale Ptolemaios V. mu tím chtěl zachránit a tak zakázal vývoz papyru => musela být objevena nová látka na psaní – kůže (název podle tohoto království)

Druhy pergamenu

1. Jihoevropský pergamen – z ovcí, nestejně zpracovaný (z druhé strany i zbytky srsti)

2. Středoevropský pergamen – z hovězího dobytka, obě strany stejně zpracovány

3. Velín – pergamen z kůže ještě nenarozených zvířat

4. Barvený pergamen – nachový, černý (přírodně je bílý nebo nažloutlý)

5. Palimpsest – pergamen vyškrabaný a sekundárně použitý