78. Pečeti papežské a císařské

78. Pečeti papežské a císařské

Pečetě papežské

- i v našich archivech najdeme velké množství papežských pečetí, neboť i na území českého státu se nacházelo velké množství příjemců papežských písemností

- rozlišujeme:

1) velké pečeti = buly – pečetní látkou byl kov – nejčastěji olovo – pečetění do zlata jen vzácně

2) papežův signet = pečetní neboli rybářský prsten – pečetní látkou červený vosk – během 19. století jej nahradilo razítko otiskované do červené barvy

- pečetní prsten znám od 12. století, kdy se s ním pečetily listy, později měl uplatnění i na breve

1. období

- nejstarší papežská pečeť se váže k 6. století – bula papeže Agapita

- až do 10. století pouze nápisové pečetní obrazy bul:

- avers – jméno papeže v genitivu (2. pádu) v plném znění, monogramaticky či ve tvaru kříže, avšak bez pořadové číslovky – text se objevuje ve formě nápisu i opisu

- revers – titul papeže v genitivu

2. období

- do konce 11. století:

- avers – sv. Petr

- revers – Řím (i na císařských pečetích)

- opisy přinášely i biblické citáty a na buly tohoto období lze pohlížet jako na prostředek církevního boje ideologického a symbolu nároku vlády nad světem

3. období

- od 12. století do současnosti

- revers – jméno papeže v genitivu, titul, pořadové číslo

- avers – hlavy apoštolů Petra a Pavla oddělených perlovcem, příp. křížem + zkratka SPA, SPE

- někteří papežové užívali během svého pontifikátu více typářů aversní či reversní strany

- od 14. do 17. století – heraldické prvky – pouze doplněk existující struktury

- od 15. století více realizmu

Pečetě císařské

- pečeť je doložena pro císaře Justiniána (527-565)

- pravděpodobně existovala už za Konstantina I. (306-337)

- vývoj voskových pečetí:

1. období

- zahrnuje Karlovce a končí rokem 831

- typické pro ně jsou portrétní pečeti, zobrazující panovníka s dlouhými vlasy, antické gemy a dobové napodobeniny - v opise nejprve žádost o božskou ochranu krále, od Ludvíka Němce jméno panovníka s titulem v nominativu

2. období

- 831-996

-portrétní pečeti, panovník nejprve hleděl vlevo, od 962 přímo

- vavřínový věnec (antická symbolika) byl nahrazen korunou, odznakem moci nejprve kopí či korouhev a štít, od 962 říšské jablko a žezlo

- opis v horním půlkruhu, uvádí jméno a titul krále/císaře, někdy s devoční formulí

- Ota III. na pečeti z let 996-7 v plné stojící postavě

3. období

- 997 (Ota III. císařem)-1555 (nástup Karla V.)

- převažuje majestátní pečeť = trůnící panovník s odznaky moci

- plášť sepnutý na pravém rameni, žezlo v pravé a říšské jablko v levé ruce, koruna na hlavě

- za Štaufů obraz životnější a bohatší – Konráda III.: opěradlo (v 15. st. vyplňovalo téměř celý prostor pečeti); Karel IV.: heraldické motivy