Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




C 01 - Vznik samostatného československého státu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (120 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

C 1) Vznik samostatného československého státu

(historické okolnosti vzniku ČSR, koncepce státu a její zahraničně politické souvislosti, činnost československé zahraniční akce, situace na domácí politické scéně v průběhu první světové války, význam legií pro vznik ČSR, proces utváření definitivní podoby státu – připojení nových území, stanovení státních hranic, otázka mezinárodního uznání)

Vznik samostatného Československa rozhodně nebyl samozřejmostí. Na současníky působil překvapivě i nečekaně, na Slovensku vyvolal šok. Vedla k němu celá řada na sebe navazujících událostí. Nejprve tedy něco k situaci před válkou. České země v rámci Rakousko-Uherska se v 19. století připojily k obecnému civilizačnímu rozmachu a od 80. let 19. století dokonce náležely k těm úspěšnějším. Češi se stali moderním národem, sociálně úplným celkem, schopným stavět se na roveň ostatním v Evropě téměř po všech stránkách – v hospodářství a technice, v kultuře i v politické zralosti. Dokázali se sice v rámci Předlitavska rozvíjet, přesto jim však chyběl zejména podíl na moci ve státě. Budoucnost je měla spojit se Slováky, ale právě v této době se jejich cesty rozešly. Slováci se totiž sice zprvu rozhodli pro samostatnou národní existenci, ale vzápětí se ocitli v Uherském království, kam po rozdělení monarchie připadli, navíc pod drtivým maďarizačním tlakem, který je měl zcela odnárodnit.

Představitelé české politiky byli zaměřeni před vypuknutím Velké války na získání co nejvýznam. postavení Čechů v Předlitavsku. V běžném životě ani ve vypjatějších okamžicích nehrála idea odtržení od Rakouska a vytvoření samostatného českého státu mezi lidem téměř žádnou roli. Daný stav byl považován za samozřejmost. Zároveň zaznamenávali Češi menší i větší úspěchy (např. češ. ministři ve vládě).

Klíčem se stalo česko-německé vyrovnání, na kterém Češi trvali. Šlo jim, jako druhému nejpočetnějšímu a nejvyspělejšímu národu Předlitavska, o rovná práva. Od konce 19. století se stalo existenční otázkou stability celého státu; pro neúspěch padala jedna vláda za druhou.

Příznačně se vleklých jednání v závěru účastnil i jejich kritik, poslanec T.G.Masaryk. Dokonce u nich stál až do úplných konců v červnu 1914. Nešlo o to, že vláda a císař si vyrovnání nepřáli1, jednání ale narážela na nátlak německých nacionalistů z Čech, kteří se dovolávali pomoci sousedního vilémovského Německa. Ustupující císař vydal 26.července 1913 Anenské patenty, jimiž rozpustil zemský sněm v Praze a jmenoval místo něj zemskou správní komisi. Mocnářství prokázalo, že není schopno ústavními prostředky česko-německé vyrovnání řešit. Nových iniciativ se chopili češ. a něm. aristokraté z Čech, většinou z okruhu přátel Františka Ferdinanda d´Este. 28.června přišel atentát v Sarajevu a i poslední naděje se rozplynuly.

Témata, do kterých materiál patří