12. Monasticismus, jeho význam, milníky vývoje a krize

red91;;12.Monasticismus,jeho význam,milníky vývoje a krize

Počátky křesťanského monasticismu

Křesťanskémnišství se začalo utvářet vEgyptě aPalestině koncem3.století.Pro toto převážnělaické hnutí odchodu do pouště existuje několik vysvětlení:jednalo se o útěk před zesíleným pronásledováním křesťanů (zejména zaDiocletianovy vlády),o reakci na ochabnutí křesťanské morálky poté,co bylo křesťanství povolenoKonstantinem Velikým,nebo o negaciantických ideálů (zoón politikon)a hledání nového způsobu života.

Mnišství nabylo záhy dvou forem.Eremité (oderemos,pustý)byli poustevníci v poušti,kteří nežili podle žádnéřehole a poustevnická praxe byla předávána skrze vztah učitele a žáka.Představitelem této formy byl zejménaAntonín Veliký.Záhy se však začala za přičinění zejménaPachomia aBasilea z Kaisareje organizovat velkácenobitská (odkoinos,společenství)mnišská společenství až pro několik set mužů.Život byl určován poslušností nadřízenému,která měla společenství nejen uchránit před rozpadem,ale také před fanatickými či samolibými výstřelky.Kláštery byly navíc podřízeny církevní kontrole.Řemeslná práce mnichů ekonomicky zajišťovala klášter a také umožňovala poskytovat almužnu chudým.

Monasticismus ve středověké západní Evropě

Z východní částiřímské říše se mnišství pozvolna šířilo i na západ –někteří východní mniši navštívili západ a naopak několik duchovních ze západu navštívilo východní kláštery.Honoratus (†429)nakonec po své návštěvě Egypta aSýrie založil klášter vMarseille aLérins,odkud se pak kláštery šířily dále na sever.

Další klášter založil vitalskémMonte Cassino okolo roku529Benedikt z Nursie.Slib stálosti a poslušnosti,který mniši skládali doživotně volenémuopatovi,měl eliminovat tehdejší potulné mnišství,kdy mniši přecházeli z jednoho kláštera do druhého.Cílem života v klášteře bylo vést duchovní válku,v čemž mnichům pomáhala modlitba,manuální práce,studium posvátných textů (tzv.lectio divina)a dodržování kázně.Roku577však byl klášter zničenLangobardy a mniši se rozptýlili.Benediktovo dílo však přesto nezaniklo –zanechal po soběŘeholi,v níž shrnul pravidla života v klášteře,přičemž se inspiroval pravidly klášterů v jižníGalii.

Kláštery v samotné Galii mezitím stagnovaly a jejich význam klesal.Mnohem významnější se staly kláštery vIrsku,jejichž charakter byl od klášterů kontinentálních dosti odlišný.Irský monasticismus kladl důraz nakontemplaci a volnost pohybu,což zajišťovalo kontakt s běžným obyvatelstvem a prohlubování jeho náboženského života.Na rozdíl od Benediktova kláštera,kde se studovaly jen posvátné texty,přijímali irští mniši také dílaantických klasiků,což z irských klášterů činilo centra vzdělanosti.Na irských klášterech (tedy nikoli nabiskupech)ležela také církevní správa Irska.