12. Monasticismus, jeho význam, milníky vývoje a krize

Rozšíření klášterů ve franské říši a Anglii

Příchod irských mnichů pod vedenímsv.Kolumbána (540–615)do Galie proto zde vyvolal vlnu náboženského nadšení a mnišské hnutí si získávalo členy i z řad aristokracie a s podporou krále vznikaly kláštery (Luxeuil),jež po Kolumbánově smrti začaly přejímatBenediktovu Řeholi.Byly zakládány takédvojkláštery (tj.mužský a ženský klášter v těsné blízkosti),ve kterých našly uplatnění mnohé příslušnice šlechtických rodů.

VAnglii neproběhlo setkání irského a Benediktova modelu tak pokojně.Irští misionáři,kteří do Anglie přišli,se podobně jako v Galii obraceli na šlechtu a krále,s jejich pomocí zakládali dvojkláštery a snažili se uplatnit irskou formu církevní správy.Naproti tomu misionáři z kontinentu (Wilfrid)se snažili prosadit biskupskou správu a kláštery s čistě Benediktovou řeholí.I přes tyto spory však z Anglie vzešelBonifác (672–754),který nejen přispěl k christianizaciDurynska,ale zejména reorganizoval církevní správu vefranské říši a založil klášter veFuldě,jenž byl vyňat z moci místního biskupa a podřízen přímo papeži.

Po Bonifácově příchodu se Benediktova řehole stala oficiálně schválenou praxí a různorodost zvyků v jednotlivých klášterech se začala sjednocovat.Ve skutečnosti ovšem došlo v benediktinské řeholi k jistému posunu –byla zdůrazněna úloha liturgie a modlitby téměř zcela na úkor manuální práce,která se nyní vykonávala jen symbolicky,a mniši proto museli zaměstnávat služebnictvo.Krom mnišských konventů vznikla společenstvíkanovníků,kteří na rozdíl od mnichů neskládali řeholní sliby.Zakládání benediktinských klášterů se dočkalo velké podpory krále i šlechty:mniši se modlili za spásu svého donátora,kláštery navíc představovaly centra vzdělanosti a vhodná „odkladiště nadbytečných dědiců“.Důležitá byla také role klášterů při christianizaci afranské kolonizaci dobytých východních území.Tento systém však stál a padal s císařskou mocí,takže když došlo k jejímu oslabení,začaly se konventy rozpadat,což pak bylo dramaticky urychleno nájezdyNormanů,pro které byly kláštery velmi snadným cílem.

Obnova klášterů po vikinských nájezdech

Obnova monastického života přišla poté,coakvitánský vévodaVilém III.roku909založilklášter v Cluny a mnichBerno zde obnovil benediktinskou řeholi.Mniši zde získali zpět autonomii,světský vládce nemohl zasahovat do vnitřních záležitostí kláštera,jenž byl svěřen pod papežskou ochranu.Clunyjská reforma kladla důraz napokání a tichou modlitbu a brzy se rozšířila i do dalších klášterů (Fulda,Romainmôtier,Řím).V polovině11.století se papežiLvu IX.stalo clunyjské hnutí vhodným spojencem v jeho boji proti vlivu státu na církev a protisimonii (kupování církevních úřadů),a šíření clunyjské formy klášterů proto podporoval.