Kritika nápisů a jejich výskyt na území Čech a Moravy

Kritika nápisů

- největší pozornost věnoval v nedávné době kritice nápisů středověkých Robert Favreau a dělí pravidla postupu do třech skupin:

- problém autora (či autorů) - musíme odlišit donátora (ten dal impuls ke zhotovení nápisu) a pak pokud se podaří určit zhotovitele díla, je také si nutno pak uvědomit, že textace nápisu nebývá dílem vlastního realizátora (týká se to především rozsáhlejších textů), u jednoduchých nápisů se dá předpokládat, že zhotovitel díla je i autorem textu literárního

- možnosti a hranice autorovy svobody či umělecké vůle – omezení epigrafická jsou větší než v jiných oblastech, protože jsou dána podkladovou látkou či její strukturou, daným prostorem, umístěním nápisu v souvislosti s přizpůsobením vzdálenosti od čtenářů, pouze jen jeden druh nápisů převyšuje všechny ostatní a to jsou literární nápisy - nejproslulejší jsou Alkuinovy epigramy z doby kolem roku 800 pro kostel sv. Hilaria v Poitiers

- problém autenticity a restituce textu – je důležitý proto, že někdy i považovaný nápis za falzum je pravý, jsou ovšem i důvody pro vznik falz – např. v souvislosti s kultem svatých a potom podvrhy moderní – historizující, důležitým aspektem kritiky je restituce textu na základě nepatrných zlomků jak to provedl Bohumil Ryba u nápisů v Betlémské kapli, využívá se starých opisů či pauz, uložených např. pro zvony ve farních kronikách či v starých sbírkách aby bylo možno zjistit stav před jistým zásahem, identifikace příslušného objektu má tři prvky - klasifikace, lokalizace a datace, klasifikací je míněno zjištění typu nápisu a jeho funkce

• Otázkám kritiky středověkých nápisů věnoval největší pozornost Robert Favreau

  • Ten dělí pravidla, podle nichž se má postupovat, do tří, resp. šesti základních skupin

• Problém autora či autorů

  • Tato komplikovaná otázka často nemůže být vyřešena jednoznačně, protože jednoznačná není ani terminologie.

  • Za prvé je třeba odlišovat donátora, který dal impuls, aby určitý text vznikl (ale například výrazy fecit apod. mohou mít jak význam donátorský, tak význam vlastního provedení)

    • I když se nám podaří určit totožnost technického vykonavatele práce, je třba si uvědomit, že textace příslušného nápisu nebývá dílem realizátora

      • U textů rytmických a literárních jím nebývá zpravidla ani donátor, ale odborník v těchto věcech zběhlý

      • Teprve u jednoduchých nápisů pamětního rázu můžeme předpokládat donátorovo autorství textu

      • A jen u primitivních a opakujících se textech z pozdního středověku a mladších lze předpokládat i autorství řemeslníkovo, nebo sdružené

    • Je třeba vzít v potaz také mobilitu středověkých umělců

    • O vnější úpravě textu a celého vzezření nápisu lze hovořit přinejmenším o spolupráci obou hlavních podílníků