Ideologie 19. století

Ideologie 19. století

4 revoluce 18. století – odrazovým můstkem k ideologiích 19. století

• Průmyslová – mění způsob života a myšlení, vzniká nová střední třída, kumulace kapitálu a bohatství

• Diplomatická – posun, který vede svět k tomu, aby se konflikty neřešily jen vojensky, ale i mírovou cestou, začíná v sedmileté válce, vídeňský kongres poté nastavuje pravidla

• Americká – ne zas tak velká revoluce, od správ 13 kolonií to nebylo tak odlišné, ale aplikovali některé praktiky liberalismu

• Francouzská – velký vliv v Evropě, rovnost, volnost, bratrství, vyvezení myšlenek Napoleonem do Evropy, Deklarace práv člověka a občana univerzální od té doby

• Kolébkou ideologií Anglie a Francie

Thomas Hobbes (1588-1629)

• Považován za zakladatele politologie, pojmenoval problémy objevující se ve státě

• Svědkem revoluce v Anglii – ta ho vede k sepsání knihy Leviathan

• Angličané udělali chybu, že udělali revoluci a chtěli něco změnit, protože pokud země nemá silného panovníka, tak země končí v chaosu (nebyla by kultura, společnost, umění… žili by jenom ve strachu)

• Snaží se ukázat na nebezpečenství toho, že chtějí lidé vzít věci do svých rukou

• Společenská smlouva – společnost kontrolována centrální autoritativní mocí (podporuje absolutistické monarchie)

• Lidé se vzdávají určitých svobod, ale mají tu ochranu

John Locke (1632-1704)

• Hlavní kritik Hobbese, duchovní otec liberalismu

• Dvě pojednání o vládě

• Jeho představy o společnosti, zmiňuje přírodní stav – stejně jako Hobbes ho nepreferuje, prosazuje společenskou smlouvu, vzdáváte se některých práv, ale vláda nad vámi je stabilní

• Od Hobbese se liší tím, že určuje, jaké práva by měli mít všichni! – život, svoboda, majetek (Lockova triáda) – pokud vám společenství nezaručuje tuto triádu, můžete z něj vystoupit, nebo dokonce vést revoluci

• Ochránce konstituční monarchie

• Rozdělení moci – legislativní (parlament), exekutivní (král), federální (ministerstvo zahraničí) – soud je součástí moci exekutivní, má ji král

• Chce dosáhnout obecného blaha

Charles Louis de Montesquieu (1689-1755)

• Zaměřuje se na organizaci moci ve státě

• 1721 Perské listy

• 1748 O duchu zákonů – fascinace neevropskými společnostmi a strach z despotismu

• Zákony se musí vytvořit v souladu s těmi, na které budou aplikovány – míra svobody

• Považován za utopistu, ale není tomu tak, věřil, že je dobré žít ve stabilní, nedespotické vládě, která dodržuje zákony

• Despocie vzniká tím, že se oslabí moc monarchů (k čemuž dojde tím, že monarcha schvaluje zákony, se kterými lidé nesouhlasí)

• Vymezuje tři typy vlád – republikánská, monarchistická a despotická

• Republika

1. demokracie (vláda lidu, nepřímá demokracie, moc ji nedoporučuje)

2. aristokracie (doporučuje, část lidí vládne zbytku, principem je umírněnost a cnost, nesmí moc zneužívat)