Ideologie 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ideologie 19. století
4 revoluce 18. století – odrazovým můstkem k ideologiích 19. století
Průmyslová – mění způsob života a myšlení, vzniká nová střední třída, kumulace kapitálu a bohatství
Diplomatická – posun, který vede svět k tomu, aby se konflikty neřešily jen vojensky, ale i mírovou cestou, začíná v sedmileté válce, vídeňský kongres poté nastavuje pravidla
Americká – ne zas tak velká revoluce, od správ 13 kolonií to nebylo tak odlišné, ale aplikovali některé praktiky liberalismu
Francouzská – velký vliv v Evropě, rovnost, volnost, bratrství, vyvezení myšlenek Napoleonem do Evropy, Deklarace práv člověka a občana univerzální od té doby
Kolébkou ideologií Anglie a Francie
Thomas Hobbes (1588-1629)
Považován za zakladatele politologie, pojmenoval problémy objevující se ve státě
Svědkem revoluce v Anglii – ta ho vede k sepsání knihy Leviathan
Angličané udělali chybu, že udělali revoluci a chtěli něco změnit, protože pokud země nemá silného panovníka, tak země končí v chaosu (nebyla by kultura, společnost, umění… žili by jenom ve strachu)
Snaží se ukázat na nebezpečenství toho, že chtějí lidé vzít věci do svých rukou
Společenská smlouva – společnost kontrolována centrální autoritativní mocí (podporuje absolutistické monarchie)
Lidé se vzdávají určitých svobod, ale mají tu ochranu
John Locke (1632-1704)
Hlavní kritik Hobbese, duchovní otec liberalismu
Dvě pojednání o vládě
-
Jeho představy o společnosti, zmiňuje přírodní stav – stejně jako Hobbes ho nepreferuje, prosazuje společenskou smlouvu, vzdáváte se některých práv, ale vláda nad vámi je stabilní
-
Od Hobbese se liší tím, že určuje, jaké práva by měli mít všichni! – život, svoboda, majetek (Lockova triáda) – pokud vám společenství nezaručuje tuto triádu, můžete z něj vystoupit, nebo dokonce vést revoluci
Ochránce konstituční monarchie
Rozdělení moci – legislativní (parlament), exekutivní (král), federální (ministerstvo zahraničí) – soud je součástí moci exekutivní, má ji král
Chce dosáhnout obecného blaha
Charles Louis de Montesquieu (1689-1755)
Zaměřuje se na organizaci moci ve státě
1721 Perské listy
1748 O duchu zákonů – fascinace neevropskými společnostmi a strach z despotismu
Zákony se musí vytvořit v souladu s těmi, na které budou aplikovány – míra svobody
Považován za utopistu, ale není tomu tak, věřil, že je dobré žít ve stabilní, nedespotické vládě, která dodržuje zákony
Despocie vzniká tím, že se oslabí moc monarchů (k čemuž dojde tím, že monarcha schvaluje zákony, se kterými lidé nesouhlasí)
Vymezuje tři typy vlád – republikánská, monarchistická a despotická
Republika
demokracie (vláda lidu, nepřímá demokracie, moc ji nedoporučuje)
aristokracie (doporučuje, část lidí vládne zbytku, principem je umírněnost a cnost, nesmí moc zneužívat)