Kultura a umění Fin de siécle

Kultura a umění Fin de siécle (70. léta – 1914)

(překladem konec století)

• Belle époque (překladem krásná epocha) – označení pro 19. století vzhledem k hrůzám 20. století, termín se používá až retrospektivně po hrůzách 1. sv. v., i když to v ten moment nebylo vnímáno jako „krásná epocha“, ve vztahu k válkám to tak začalo být vnímáno – stabilita, mír (klid byl ale zdánlivý, i tak docházelo k různým nepokojům politickým) (90. léta – 1. sv.v.)

Znaky

• Spojeno s nárůstem materiální prosperity (industrializace, elektrifikace, zlepšení hygienických podmínek) – větší produkce zboží, poprvé existuje možnost výběru, nadbytek, první možnost konzumu

• Na jedné straně bohatší střední vrstva, která mohla cestovat a podnikat x chudí obyvatelé, stále velké masy lidí

• USA se začíná projevovat v tomto období jako světová velmoc

• Doba rostoucího antisemitismu (Dreyfusova aféra – obviněn z proněmecké špionáže)

• Obnovení tradice olympijských her, první filmy, spolky a volnočasové aktivity, vědecké objevy

• je to hodně o kontrastech – i pochyby, strach, neklid, násilí – anarchistické hnutí

Vynálezy

• Thomas Alva Edison – fonograf, žárovka

• František Křižík – uvedl do provozu první elektrickou tramvaj v Praze, první elektrifikovanou železniční trať v R-U z Tábora do Bechyně

• Nikola Tesla – střídavý proud

• Auguste a Louis Lumiéres – kinematograf

• Rudolph Diesel – vznětový motor

• Carl Benz

• Edouard a André Michelin

• Wilhelm Conrad Rontgen – objev rentgenové záření

• Pierre Curie a Marie Curi-Sklodowska – objev přirození radioaktivity

• Albert Einstein – teorie relativity, vysvětlení fotoefektu, elektromagnetické pole

• Spousta vynálezů byla možná, ale lidé to zezačátku brali jako kuriozitu, moc některým věcem nevěřili, okouzleni

Každodennost a kultura

• Větší rozvoj sportu – zpohodlnění módy (ženy nosí kalhoty, tráví čas s muži na lyžích, na kole…)

• Velký přístup informací, zdroj zábavy, schopnost ovlivňovat společnost = masový tisk

• Kulturní centra Evropy – Berlín, Londýn, Paříž, Vídeň

• Alfabetizace společnosti

• Psaná kultura už není kulturou elitní, ale stává se kulturou masovou

• Ottovo nakladatelství

• Fenomén příruček správného chování, ale i o hygieně, lékařství, kuchařky, naučná literatura = velké množství beletrie různých kvalit

• Velké množství časopisů orientované na různé čtenáře – pro muže, pro ženy, politické, zábavné

• Literatura – Gellner, Kafka, James Joyce, Apollinaire, Virginia Woolf, William Butler Yeats, Walt Whitman = autoři moderny

• Umění – kubismus, secese, futurismus, post-impresionismus

• Malířství - v této době touha svobodně vyjadřovat svoje vidění a svoje techniky (označované jako zlom v tradici)

• Jean-Auguste Dominique Igres – pokračoval v tradici x Eugene Delacroix – vášnivě pohrdal akademií (jak by se mělo malovat, jaké techniky by se měly používat) a oficiálním uměním

• Revoluce v námětu – souvisí se založením Barbizonské školy

• Skupina umělců, která se zajímala o krajinomalbu (Jean Francois Millet – začal do krajiny zasazovat postavy, zejména venkovské) – obraz Sběračky klasů

• Nejsou to veselé postavy, maluje skutečný život, tíhu pracujících, cílem i šokovat maloměšťanstvo

• neogotika