A 04 - Rasismus a antisemitismus v teorii a praxi 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
A 4
Rasismus a antisemitismus v teorii a praxi 20. století
rasismus v teorii 20.století
rasa - v rovině antropologické je to skupina lidí se souborem podobných, dědičně podmíněných znaků, kterými se odlišuje od ostatních ras.
rasová klasifikace - je celkem logické, že člověk (záleží z čí pozice k problematice rasy přistupujeme) si v prvé řadě všímal těch znaků, které ho na první pohled upoutaly (hl. zabarvení kůže) a vyvolaly v něm pocit kuriosnosti, nejistoty či obavy = takže se nelze divit,že se vytvářel vůči cizím rasám zřetelný odstup, bylo intenzivně vnímáno zabarvení kůže a profilace obličeje = tyto znaky se staly kritériem pro rasovou klasifikaci
rasismus – je postaven na rasových teoriích (např. tvrzení o vrozené převaze a přednostním právu,o rozhodující moci vlastní rasy), jejich cílem je obhajoba rasistických doktrín, jež jsou potřebné pro zdůvodnění deklasování a zneužívání určitých skupin lidí na základě rasové odlišnosti
kdo a co ovlivnilo rasové teorie aneb od Teutonů po Árijce
byl to především rasový teoretik a otec klasického i moderního rasismu J. A. comte de Gobineau – svým stěžejním dílem ( Eseje o nerovnosti lidských ras/ 1853-1855)
inspiroval např. Wagnera nebo Nietzscheho (toho rozepisovat nebudu,určitě je
vám znám z 19. století)
A co říká jeho teorie:
1 - vychází z existence 3 ras (bílé, žluté, černé) a zabývá se otázkou jejich fyzické a psychické stránky
2 - v úvahu bere morální a mentální založení jedince, jakožto vrozený aspekt, a tudíž i trvalý
3 - právě v těchto znacích jsou u ras rozdíly,tzn., že si rasy nejsou rovnocenné = rozděluje je na vyšší (ušlechtilejší) a nižší (méněcennou)
4 – míšení ras s rozdílnou ušlechtilostí je škodlivé, zločinné, protože tím trpí kultura
5 - národ je nutné považovat za rasově čistý ( k čistotě směřující), což vede ke stmelení národa, zvýšení pocitu nadřazenosti, pohrání druhými méněcennými rasami
6 – rasa bílá – energie, inteligence, smysl pro čest, odvahu, krásu, válečnické umění
žlutá rasa – inteligence a vytrvalost ale jako negativum je u ní nezdravá fantazie, což ji
vůči bílé rase znevýhodňuje
černá rasa – lenost, smyslnost, absence smyslu pro organizační práci a kulturu, morální
zbabělost, snížená hranice bolestivosti
„ Nejnadanější je rasa bílá, ostatní jsou na nižším stupni,……., nikdy by nebylo pravé civilizace evropských národů, kdyby nepanovaly árijské větve.“
Uvědomuje si, že velké rasy jsou jen okruhy, v nichž se jednotlivé rasové skupiny nalézají = a tak prioritu přisuzuje Teutonské rase, která je v rámci bílé rasy nejušlechtilejší
H.S. Chamberlain
- ovlivněn Gobineauem šířil myšlenku nerovnocennosti ras, zabýval se především problematikou bílé rasy a dospěl též k závěru, že Teutonská rasa ( zachována v nejčistší formě hlavně u německého národa)je nejvyspělejší a nejnižší jsou Slované, především východní