Vnější a vnitřní znaky pečetí

Vnější znaky pečeti

1. Pečetní látka

= látka, do níž je otiskován pečetní typář

- výběr látky ovlivňovaly zejména klimatické podmínky, finanční možnosti, tradice, libovůle majitele

- důsledkem ovlivnění klimatickými podmínkami je hojnější užívání kovových pečetí – Středomoří – vosk zde byl náchylnější k poškození otřením

- dále je výběr určován závažnosti zpečetěné písemnosti – zlatá bula

a) kov – pečeti vyhotovené z kovu = buly – zlato, stříbro, olovo – zřejmě raženy jako mince

b) nekovové pečetní látky – hlína, včelí vosk, těsto, lak, papír

- vosk: barvený (červená – rumělkou, zelená – měděnkou, černá – sazemi, bílá) x nebarvený (tmavohnědý až černý až po světle žlutý až průsvitný – reaguje v závislosti na klimatické podmínky – odstín se může v průběhu času měnit)

- každá kancelář si připravovala vlastní recepturu – využívalo se to k rozlišování falz

- až do 17. století se vosk prodával v lékárnách

pečetní lak (španělský vosk) – vynalezen v Nizozemí v 16. století

oplatkové pečeti – od 16. století (rozšířeno zejm. 17. a 18. století), tenká vrstva pšeničného nekvašeného těsta, typář přetiskován přes papírový kryt

slepé pečeti – od 19. stol. vyražení obrazu pečetidla přímo na papír

2. Tvar pečeti

- byť například Konrád de Mure popisuje, která pečeť je dle tvaru honosnější, doopravdy se nevžily žádné pravidla, které by to určovaly

- záleželo to na libovůli objednavatele pečetního typáře

a) kulatý/okrouhlý – již od starověku, nejčastější forma – kovové pečeti

b) oválný – nejčastěji používány pro portrétní sekrety

- od starověku

c) špičatě oválný – synonymum duchovní pečeti

- od 12. století

- zobrazování stojící postavy

d) štítovitý – vyobrazování erbu/znaku – především šlechta a pečeti měst

- v českém prostředí tvarově omezen na gotický štít

- od 13. století

e) víceboký – čtvercový, trojúhelníkový, šestiboký, osmiboký,…

- uplatnění především u signetů

- v zahraniční sfragistice můžeme najít i tvar srdce, hrušky, čtyřlistu, apod.

3. Velikost pečeti

od 10 do 150 mm

buly 20-50 mm

4. způsob připevnění k listině

a) přitiskování přímo na psací látku písemnosti

b) přivěšení na proužek pergamenu, stuhy, provázky, nitě, které nejsou součástí pergamenu

c) zavěšení na proužek pergamenu, který vznikl naříznutím písemnosti asi centimetr od spodního okraje a po přehnutí vytvořil závěs pro pečeť

d) výjimečně existuje i kombinované připevnění pečeti (např. i přivěšení i zavěšení)

Vnitřní znaky pečeti

- popis pečetního obrazu jako blazon u erbů

a) mincovní – oboustranné pečetě, avers (přední strana) i revers (zadní strana) stejných rozměrů a vzájemně se doplňují → tvoří jeden celek