6. Raně novověké revoluce a jejich charakteristika

6. RANĚ NOVOVĚKÉ REVOLUCE A JEJICH CHARAKTER

• společné pozadí revolucí byly ekonomické brzdy v řemeslech, kde středověké cechy bránily novému rozvoji manufaktur -> ruční výroba se měnila na výrobu pomocí strojů: v zemědělství práce na malých hospodářstvích se starou technikou nahrazovaly velkostatk s využitím strojů, se střídavým hospodářstvím, poddanská pracovní síla byla stále více nahrazována volnou pracovní silou pracující za mzdu

• omezený dosavadní obchod ve městě či v jeho blízkém okolí se rozšiřoval postupně na světový trh, díky také objevným výpravám a začínajícímu kolonialismu

• nové podnikání dalo vznik stále majetnější podnikatelské vrstvě (bohatí obchodníci a majitelé manufaktur) -> tato vrstva začala scelovat půdu na venkově a na velkostatcích začala produkovat nové plodiny, potraviny ve velkém, pro trh (z části nájemců půdy podnikající také moderními metodami a využívající volnou pracovní sílu pracující za mzdu)

ANGLIE

před revolucí:

• 50 manufaktur, zahraniční obchod byl větší než vnitřní, britské námořnictví bylo nepatrné proti Španělsku či opět Nizozemsku, charakter země byl stále ještě agrární, země měla 5 a půl milionů obyvatel, ¾ z nich žilo na venkově, Londýn čítal tehdy však již ½ milionu lidí (pouze další 4 města měla více než 10 tisíc obyvatel); farmář středního typu se stal základní hybnou silou revoluce

• na počátku 17. století skončilo období tudorovské monarchie (většinou soulad a vzájemná podpora mezi potřebami anglických podnikatelů a parlamentu a mezi panovnickou mocí)

• krize 1603-1640:

• 1603 nastoupila skotská dynastie Stuartovců -> jejich hospodářská politika začala omezovat podnikatelskou volnost, král odvozoval svůj původ a svou absolutní moc jako ve středověku od Boha, nesvolával parlament, omezoval svými zásahy pravomoci místních samospráv, svévolně zvyšoval daně, půjčoval si peníze, ale půjčky nevracel, zřizoval královské monopoly na různé druhy zboží, bral úplatky za poskytování hodností, podporoval cechy proti moderní výrobě, obnovoval feudální poplatky, zdražovaly se suroviny, živobytí bylo stále dražší

• církev nakloněná katolicismu byla stále ostřeji kritizována puritánskou opozicí, spojenou se středními a podnikatelskými vrstvami

• Jakub I. (1603-1625):

• vládl spíše prostřednictvím rádců + kompromisní zahraniční politika – zklamal protestanty v Evropě (např. Fridrich Falcký) i doma (nespokojení „Otcové poutníci“ do Severní Ameriky už v r. 1607 a pak 1620 = vznik Nové Anglie)

• syn Karel I. (1625-1649):

  • pokus o absolutistickou moc na úkor parlamentu -> zostření napětí (nová cla, daně, mýta – parlamentem neschváleno) -> růst cen -> nespokojenost obchodníků, bankéřů, podnikatelů + nesouhlas parlamentu

  • 1629 král rozpouští parlament