6. Raně novověké revoluce a jejich charakteristika

výsledky revoluce:

• první vítězství rané revoluce měšťanského charakteru, zrod nové občanské společnosti

• marxistický pohled: tzv. buržoazní revoluce - sociální revoluce, v níž se feudální výrobní vztahy mění v mnohem progresivnější a pokrokovější vztahy kapitalistické, neboli buržoazní

• politický systém = republika v čele s bohatými obchodníky (zachovány pozice šlechty i měst), staré stavovské svobody spojeny s modernizovaným způsobem vlády (každá provincie podržela svůj směr, ale zároveň volila své zástupce do shromáždění Generálních stavů (měšťané, šlechta, církev), které rozhodovalo o zásadních státních a zahraničněpolitických záležitostech

• místodržící svobodného státu: Mořic Oranžský (od revoluce bylo pravidlem, že všechny provincie volily téhož místodržícího z řad potomků zakladatele státu Viléma Oranžského)

• Nizozemí jako svobodný stát přijímalo emigranty z okolních států

• 1600 založena amsterodamská burza, 1. evropský mezinárodní podnik tohoto druhu

• od 2. pol. 17. st. nejvyspělejší evropská země -> kapitalistický vývoj; styky s Čínou a Japonskem (vznik Východoindické společnosti)

• Západoindická společnost = pronikání za Altantik

• nizozemští sedláci (Búrové) se usadili v Kapsku v Africe

• založen Nový Amsterdam (později New York)

AMERIKA 1775-1783

před revolucí:

• rozdělování Ameriky mezi koloniální země probíhalo od 16. do 18. století

  • Jižní a střední Ameriku měly již rozdělenu pyrenejské státy

  • nizozemští obchodníci se zachytili v Guayaně, vybudovali Nový Amsterodam na řece Hudsonu, získali švédské území podle řeky Delaware a vytvořili tak základy nového Nizozemska, 1664 plně ovládli atlantické pobřeží mezi Kanadou, Atlantikem a Alleghenami

  • Francouzi obsadili Kanadu, pronikli k velkým jezerům a po řece Mississippi až do Mexického zálivu (na počest krále Ludvíka XIV. nazvali toto území Louisianou, 1717 založen New Orleans

  • území kolonizátorů dobyto na Indiánech (žili v primitivních společnostech, v malé hustotě na obrovských územích, jednotlivé kmeny často bojovaly mezi sebou)

  • na severu vznikla převážně farmářská zemědělská malovýroba, ve středu převládalo velké pozemkové vlastnictví a nájem půdy přistěhovalců, na jihu se pěstovaly monokultury (tabák) plantážnickým způsobem (otrocká práce černochů dovezených z Afriky), kolonie se vyvíjely směrem ke kapitalismu

• 1624-1752 na tomto území založeno 13 anglických kolonií:

  • severovýchod: (Nová Anglie, Con., Mass., New Hamshire., Rhode Island) – puritáni, menší obilnářské farmy, obchod (Boston)

  • střed: (NY., NJ., Pen.) – národnostně různorodé obyvatelstvo, řemesla + manufaktury, náb. tolerance

  • jih: (Virginia, S a J Karolína) – plantáže, černí otroci

• 1685-88 zrušila vláda Jakuba II. výsady amerických kolonií, spojila je v dominium Nová Anglie -> pro odpor kolonistů opatření 1688 zrušena

• Anglie ve svém zájmu podporovala růst národního obchodního loďstva, aby mohla kontrolovat dopravu svého zboží, chránila vlastní manufakturní výrobu před cizí konkurencí -> tyto principy uplatňovala i vůči svým koloniím (bez jejich využití by se nestala velmocí) -> očekávalo se, že americké kolonie přispějí surovinami, budou dobrým odbytištěm pro anglické výrobky a jejich obchod bude podřízen anglickým zájmům -> Anglie tak bránila růstu koloniálního průmyslu a volného obchodu – parlament zasahoval do místních samospráv, na kolonie nové daně a cla

• na druhou stranu Anglie zabezpečovala kolonie vojensky, opatřovala stabilní trhy pro koloniální zboží, poskytovala obchodní kredit, podporovala snahy kolonistů rozšířit území o další indiánské oblasti na západě a ponechávala autonomním orgánům správu vlastních záležitostí (politické poměry snad demokratičtější než v samotné Anglii)

• 1763 kolonie přes 1,5 milionu obyvatel, na jihu 175 tisíc černých otroků a jejich populace vzrůstala

• 1775, když začala revoluce, žilo v koloniích 2,6 milionů obyvatel (kolonie měly devět univerzit, které vzdělávaly kněze, právníky, lékaře a učitele); rozhodující silou v zemi byli farmáři a statkáři a představitelé měšťané, obchodníci a řemeslníci (obchodní centra v Bostonu, v New Yorku, Philadephii a Charlestonu)