3. Geograficke horizonty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3. Geografické horizonty a jejich proměna v čase
- geografický horizont – v našem případě jde o vzdálenost, lépe řečeno území, které člověk v určitém období znal, byl schopen překonat, měl o něm informace atp.
- míra znalosti geografického horizontu byla v různých dobách jiná =) 3 možné pohledy
- člověk se už od pravěku snaží orientovat v prostoru a má potřebu jej neustále poznávat. Člověk si také svoji krajinu přizpůsobuje svým potřebám a adaptuje se v ní.
a) ČAS: čím více jdeme do minulosti, tím se znalost zkracovala, můžeme hovořit o proměně geografického prostoru v čase (=geografické horizonty se lišily v závislosti na zkoumaném období (např. středověk x novověk)
b) SPOLEČNOST: znalost se lišila také ve společnosti, která byla značně hierarchizovaná (geografické horizonty se lišily v závislosti na sociálním pozadí jedince či souvisel s jeho vzděláním, zaměstnáním atp.) - naprosto rozdílným byl horizont vesničana x měšťana (kupce), učně x studenta, poddaného x panovníka atp. (pro vesničana se zdálo obtížné uvažovat o krajině za nejbližším lesem, který pro něj znamenal tajemno, území již poměrně vzdálené X pro kupce, který podnikal pravidelné „výpravy“ do vzdálenějších měst či osad to bylo naprostou samozřejmostí.
c) ČETNOST OSÍDLENÍ: v oblastech více osídlených častější kontakty X samoty, méně osídlené oblasti; geografický horizont se zmenšoval tedy také ve směru od Z k V a od J k S (V a S – zde horší přírodní podmínky pro život – chladno, méně potravy, špatné podmínky pro zemědělství atp.)
- obzor středověkého vesničana v Čechách byl asi 10-12 km X učený člověk, který měl k dispozici výsledky tehdejšího bádání, byl schopen vytvořit si alespoň jakousi představu o tom, jak vypadá geografická situace za hranicemi tehdejších říší či států
+ důležité byly i psychologické aspekty vnímání prostoru to, co je za hranicemi mně známého prostoru, je nebezpečné. Lidé se obávají neznámých tvorů, co žijí v lese, v horách etc. V lesích jsou hejkalové, vlci, čarodějnice…; Římané – za hranicemi jim známého impéria žijí lvi; Kolumbovi vyhrožovali, že spadne ze zemské desky, protože na konci světa padá voda ze srázu…
Rozhled závisel především na technice dalekohledy, mapy: viz seminář Pavlíčková mapy
Geografické horizonty lidé (i skupiny) rozšiřovali mnoha způsoby:
- křížové výpravy, kolonizace, zámořské objevy, cestování, poutě, války a válečné výpravy (křížové výpravy), obchod. Důležitým bodem bylo také stěhování národů
A) ●Kolonizace
1) raná řecká kolonizace
- ranou řeckou kolonizaci si vyžádal ekonomický tlak; jde o proces obsazování nových území, které Řecku ulehčí a zajistí bohatší zdrov potraviny - Řekové přicházeli do míst, kde se lépe dařilo zemědělství a kde byly nerostné zdroje