3. Geograficke horizonty

Samotní Germáni ale neměli v úmyslu Římskou říši zničit, nýbrž pokoušeli se získat na římské vládě jisté sídelní oblasti, čímž by si zajistili určitou životní základnu. Jejich cílem nebylo v žádném případě zničení stávající římské kultury, nýbrž účast na ní. To bylo významné pro spolupráci nově příchozích Germánů s místní římskou vládnoucí vrstvou. Bez této spolupráce by se nemohly germánské skupiny, které co do počtu Římanům podléhaly, prosadit.

4) Útok Hunů, Attila a konec stěhování národů

Vandalové

Vandalové byli původně vytlačeni Góty na území mezi Vislou a Odrou. Na Silvestra roku 406 překročili společně se Svévy (latinsky Suebi) a Alany zamrzlý Rýn a vpadli do Galie. V roce 409 dosáhli Pyrenejského poloostrova, odkud je však po několika letech vytlačili Vizigóti ve službách západořímské vlády. Pod vedením náčelníka Geisericha se pak po této porážce přesunuli přes Středozemní moře a stanuli v Africe, kde válčili dalších deset let. V roce 439 dobyl Geiserich Kartágo (poblíž dnešního Tunisu) a založil říši Vandalů. Vandalové, jako jediný germánský kmen, vytvořili ohromnou námořní moc, která pak ohrožovala celé západní Středomoří. Ze severní Afriky vedli tažení do Itálie a v roce 455 dobyli a vydrancovali Řím. Později ovládli také Sicílii, Sardínii a Korsiku. Teprve v roce 534 zničil říši Vandalů východořímský vojevůdce Belisar.

Hunové

Hunská říše utrpěla více zvratů. Velitel římského vojska Flavius Aetius, který nejprve spolupracoval s Huny, odrazil společně s Vizigóty v roce 451 hunská vojska vedená Attilou v bitvě na Katalaunských polích. Attila sice ještě stihl vpadnout do Itálie, ale zanedlouho zemřel a po jeho smrti se hunská říše rychle rozpadla.

Ostrogóti

Ostrogóti, kteří vznikli z Greutungů (východních Gótů) a ještě z jiných kmenů a kteří setrvávali až do Attilovy smrti pod hunskou nadvládou, vytáhli poté na Balkán, kde byli východními Římany usazeni jako federáti. V roce 489 Theodorich Veliký vedl Ostrogóty na návrh východořímského císaře Zenona do Itálie. Zde pak porazil a zabil Odoakera, který tu vládl po abdikaci Romula Augusta, posledního západořímského císaře. Theodorich byl formálně závislý na císaři v Konstantinopoli, ve skutečnosti však vládl zcela neomezeně. Nikdy se ale neodvážil přivlastnit si titul císaře západu. V roce 536 napadl východořímský vojevůdce Belisar ve službách císaře Justiniána říši Ostrogótů, která po dlouhém boji nakonec podlehla (rozhodující bylo poslední vítězství východořímského vojevůdce Narsa v bitvě u Busta Gallorum v roce 552).

Frankové

V roce 486 odstranili Frankové vedení králem Chlodvíkem zbytky římské vlády v severozápadní Galii, která se zde ještě udržovala po zániku západořímské říše v roce 476. Do roku 534 pak porazili Alamany, Vizigóty (kteří byli po roce 507 zatlačeni na Pyrenejský poloostrov) a Burgundy, a vytvořili tak velký státní celek, který se měl stát nejvíce životaschopnou říší,vzniklou v období stěhování národů.