6. Raně novověké revoluce a jejich charakteristika

- po Cromwellově smrti nový lord protektor syn Richard, ale hodnosti se vzdal -> obnova republiky a parlamentu (ale vnitřní rozpory a neklid)

2. RESTAURACE STUARTOVCŮ 1660-1688:

• syn popraveného krále Karel II. (1660-1685) povolán na trůn, ale podřízenost parlamentu, král přijal jeho podmínky (bredská deklarace) potrestáni jenom ti, co schválil popravu jeho otce

• snažil se zrovnoprávnit katolík -> parlament 1673 sepisuje Test Act = funkce mohli zastávat

• jen příslušníci anglikánské církve

• 1679 Habeas Corpus Act = proti vůli krále, zákaz uvěznit občana bez soudního procesu

• podnítil rozštěpení parlamentu -> Court party (vysoká šlechta, duchovenstvo, lordi s podporou krále) X Country party (podnikatelé, statkáři, obchodní buržoazie) -> 2 politická seskupení: toryové (konzervativní) a whigové

• bratr Jakub II. (1685-1688) po jeho smrti absolutistické a rekatolizační snahy, nerespektuje Test Act a dosazuje katolíky

• opozice vyjednává s Jakubovou dcerou Marií (protestantka) a s jejím manželem Vilémem III. Oranžským (nizozemský místodržící)

3. SLAVNÁ REVOLUCE 1688-1689:

• bez krveprolití, rychlá, v podstatě bez války

• Vilém III. Oranžský (1689-1702) se vylodil 1688 v Anglii – Jakub prchá do Francie k Ludvíkovi XIV.

• konec soupeření Anglie a Nizozemska -> od 1689 dočasně personální unie

• 1689 Vilém přijat králem + vydává Listinu svobod – potvrzena a rozšířena práva parlamentu (premiér ještě nemá hlavní slovo, ale parlament velká role)

• 1701 vydán dekret o nástupnictví (v případě vymření oranžského rodu nastoupí hannoverská dynastie) -> 1702 nastupuje Jakubova dcera Anna (spojuje Anglii a Skotsko), po ní Jiří I. (dovršen vývoj parlamentního systému – král moc nezasahoval, parlament a whigové hlavní slovo), Jiří II. (upevnění parlamentarismu, vůdce whigů William Pitt st. s programem patriotismu), Jiří III. (předseda toryovské vlády William Pitt ml. – reorganizace britské koloniální politiky)

výsledky revoluce:

• revoluce zlikvidovala základy feudálních vztahů

• umožnila vývoj k průmyslové civilizaci dříve než v jiných evropských zemích

• odstranila feudální omezování výroby, uvolnila obchod, přestala feudální závislost statkářů na panovníkovi, upevnilo se postavení svobodného sedláka na venkově (zůstaly však v platnosti povinnosti rolníků vůči statkářům za pronajatou půdu)

• revoluce násilím připoutala Irsko a Skotsko k Anglii

• revoluce úspěšně zahájila boj s Nizozemskem o suverenitu v západoevropském obchodu -> Anglie námořní velmocí

NIZOZEMÍ (1566-1609)

• v 16. st. součást habsburské říše – nejbohatší španělská provincie (Karel V. území severní a jižní provincie, od Flander až po Geldernsko)

• 17 samosprávných provincií – volný svazek se společným generálním sněmem

• 1559-1567 místodržitelka v Nizozemí Markéta Parmská (nemanželská dcera Karla V.)

• Nizozemí těžilo ze vzestupu Španělska – španělské zlato a stříbro za nizozemské výrobky + bohatnutí ze zprostředkovatelského obchodu (přístav Antverpy)

• rozvinuté zemědělství s novými technologiemi; vyspělé řemeslo a obchod (x zaostalé Španělsko)

• rozdíly mezi provinciemi: