Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Suroviny v pravěku - kámen, kov, sklo

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22.98 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Suroviny v pravěku

Kámen

Štípaná industrie

Pazourek

Tvrdá sedimentární forma křemene. Pazourek byl pro své relativně snadné opracování a lasturnatý lom jedním z nejvíce užívaných materiálů pro výrobu kamenných nástrojů v době kamenné. Byl zpracováván štípáním na tenké ostré štěpiny, které tvořily ostří primitivních nástrojů, například pěstních klínů, hrotů šípů apod

Odštěpek

Odštěpky vznikají rozbíjením valounů a mají ostré hrany. Je pravděpodobné, že byly používány
k řezání, i když většinou nemají nějaký úmyslný tvar. Poměrně brzy ovšem došlo k úmyslné výrobě kamenných úštěpů, jejichž ostrá hrana (a určitý tvar a velikost) už byly cílem snažení.

Pěstní klín

Je univerzální nástroj mandlového tvaru ze starého a středního paleolitu. Byl používán k sekání, bodání a řezání. Sloužil k úpravě ulovených zvířat, nebo k oddělení masa od kůže. Patřil i mezi zbraně. Jeho průřez je oboustranně vyklenutý, spodní část je tupá. Horní část je ostrá, hrotitého či oválného tvaru. Drží se v ruce. Tento nástroj je velice symetrický. Někdy je též přirovnáván ke kapce vody.

Představoval první bezpečně rozpoznatelný lidský artefakt. V Africe, jižních částech Asie i v Evropě jsou již známy desetitisíce kusů a miliony nebo miliardy je jich ještě skryto v zemi.

Drásadlo

- asi nože, jejichž ostří bylo upravováno do oblouku

Polyedr

Kamenný nástroj, jehož povrch se skládal z mnoha stěn tvořených mnohoúhelníky.

Typickými nástroji pro tyto kultury jsou škrabadla, drasadla, klíny, sekáče, hroty.

Lewailloiská technika

Název má podle lokality Levallois u Paříže. Je to způsob výroby kamenné štípané industrie (využívá širší plochu předem připraveného jádra k odražení úštěpu předvídatelného tvaru). Typickým tvarem je levalloiský hrot, dále škrabadla, nože.

Jednalo se už o postup, který vyžadoval mnohem větší duševní schopnosti než výroba obyčejného pěstního klínu: pravěcí lidé museli svýma poloopičíma rukama provést celou sérii různých operací než získali žádaný výsledek. Bylo třeba zvládnout řadu pojmů a pochopit poměrně složité příčinné souvislosti mezi několika vzájemně navazujícími procesy.

Retuš

Konečné opracování tvaru, povrchu a především ostří polotovaru (úštěp, čepel) kamenných nástrojů drobným odštěpováním. Jednak se takto dal přizpůsobit tvar úštěpu, jednak se touto technikou obnovovalo ostří nebo naopak ostří otupovalo (aby nástroj při práci nezranil ruku). Kromě tohoto se lidé naučili volit k výrobě nástrojů vhodnější surovinu a tím si zlepšili vyhlídky na úspěch při výrobě.

Kov

Zpočátku byly používány kovy nalezené v přírodě jako ryzí (zlato, měď, stříbro). Zvrat
pro masovější výrobu kovových nástrojů znamenala však metalurgie mědi a jejích slitin, především s cínem – bronzu.

Témata, do kterých materiál patří