12. Osmané a jejich říše

12. OSMANÉ A JEJICH ŘÍŠE

PŮVOD

• Turci byli původem kočovníci ze Střední Asie, kteří v 9. století přijali islám

• pod vedením Seldžukovce Turgula dobyli Bagdád -> 1055 zrodil chalífát

• 1071 seldžučtí Turci poprvé zvítězili nad křesťany – porazili armádu Byzantské říše poblíž Vanského jezera

• později na místě bývalé řecké osady Ikonion založili sultanát s hlavním městem Konyou a odráželi neustálé útoky pohanských Mongolů

• 1364 se centrum říše přesunulo do Drinopole (Edirne) a přibližně o devadesát let později do Konstantinopole

• Dardanelský průliv mezi Evropou a Asií překročili Osmané v roce 1345 na pozvání císaře Jana V. Palailoga, jenž je požádal o pomoc

• hroziví turečtí nájezdníci si rychle podmanili Bulhary a Srby a po rozhodujícím vítězství nad jižními Slovany na Kosově poli v červnu 1389 si pozice na Balkáně upevnili definitivně

• vzestup islámské moci v jihovýchodní Evropě přiměl papeže Urbana V., aby v roce 1366 vyhlásil křížovou výpravu, avšak zdálo se, že osmanský postup nelze zastavit

• ještě před vpádem do Konstantinopole pronikli Osmané, podnikající pustošivé nájezdy zemědělskými oblastmi jižních Uher, hluboko do Evropy

• 1442 je zastavil János Hunyady v Transylvánii

OSMANI V RN

• Osmanská říše se stává jednou z hlavních mocností Evropy a Blízkého východu po dobytí Konstantinopole 29. 5. 1453 -> pád Konstantinopole byl pro Evropu “strašnou událostí”, nositel řeckořímské kulturně-ideové tradice -> Turci definitivně ovládli Balkán (kromě Řecka): Bosna, Valašsko, Černá Hora, Albánie, Moldavsko

• největší rozkvět od Mehmeda II. 1451 po konec vlády Süleymana Nádherného 1556

• Suleyman I. Nádherný: systematizoval právní systém, podporoval umění, zajímal se o filosofii a poezii; dobyl Bělehrad, 1522 získal ostrov Rhodos, odkud dovolil odejít johanitům na Maltu; 29. srpna 1526 porazil v bitvě u Moháče českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, který při ústupu svých vojsk zahynul -> turecká armáda obsadila velkou část Uherska včetně Budína a Pešti; 1529 turecká armáda oblehla Vídeň -> tato první bitva u Vídně nakonec skončila neúspěchem a odchodem tureckých vojsk zpět do obsazené části Uherska; během 1541 Süleyman porazil v několika bitvách habsburská vojska -> umožnilo přímou anexi obsazené části Uherska a vyhlášení tzv. budínského pašalíku-> napříč Uhrami byla vytvořena tzv. vojenská hranice, neurčitá linie, která byla místem neustálých střetů mezi tureckou a habsburskou armádou

• po smrti Suleymana I. se ještě podařilo osmanská panství rozšířit, ale od druhé poloviny 17. stol. již započal postupný úpadek (absence velkých osobností na trůně, alkoholici, erotomani)

-> 1571 porážka u Lepanta:

• papež, Španělsko, římsko-německý císař a maltézští rytíři vytvořili společnou flotilu, jejímž velením byl pověřen Don Juan d´Austria, nemanželský syn císaře Karla V.

• ta zaútočila na osmanské loďstvo před Korintským zálivem

• v bitvě u Lepanta během tří hodin křesťanské vojsko zvítězilo nad Osmany -> vítězové se však nedokázali dohodnout na pokračování společných akcí a svého vítězství tudíž nevyužili -> skončila nadvláda nad Středomořím, přechod do obrany

• Selim II. Opilec (1566-1574) – v harémech intrikánky, strnulost islámské ideologie, omezení samovlády sultánů (seriat = náboženské právo, nad ním dohlíželi muftiov; zcivilnění janičářů, Turci přestávali být hrozbou)