12. Osmané a jejich říše

v součinnosti se švédským králem Karlem XII a s tajnou podporou Anglie a Francie vypovědělo Turecko 1710 válku Rusku = severní válka:

• 1711 Turci znovudobytí Azova

• švédský král Karel XII. se porážce u Poltavy 1709 uchýlil do Turecka

• 1716-18 získali Habsburkové Srbsko s Bělehradem a část Valašska

• s Ruskem si rozdělili Persii (Ázerbajdžán, Kurdistán)

• lidové povstání -> Mahmúd I. (1730-1754) – zradil, potlačil povstání, penězi získal janičáře; 1735, podněcován Francií, vypověděl válku Rusku, připojilo se Rakousko, ale bylo poraženo (1739 status quo s Ruskem, které krátce nato znovu získalo oblast Azova, ale muselo jej vyklidit -> Habsburská říše ztratila Srbsko s Bělehradem a Malé Valašsko, tj. většinu zisků z roku 1718); Francie využila slabosti Turecka, nové kapitulace, cenné obchodní a politické výsady

• 1768-74 rusko-turecká válka, těžká porážka Turecka Kateřinou I. Velikou -> 1770 osmanské loďstvo zničeno ruskou baltskou flotilou -> 1774 Rusové dosáhli vítězství také na poušti – výhra u Kagulu na řece Prut -> 1774 kučuk-kajnardžský mír – Rusko ovládlo největší část severního a východního pobřeží Černého moře, právo volné plavby v černomořských vodách a využívání úžin jeho obchodním loďstvem -> sultán se vzdal nároků na Krym a tatarské stepní oblasti a uznal nezávislost muslimského Krymského chanátu (uznána až 1784 smlouvou ve Versailles) + Kerč Rusku

• v důsledku ↑ poprvé od časů, co se Turci zmocnili kontroly nad Úžinami, mohly skrz Bospor a Dardanely vyplout za obchodem z Černomoří do Středozemního moře lodi jiné země -> co se týče náboženské otázky všeobecné autoritě islámu, uplatňované v Osmanské říši, se poprvé dostalo mezinárodního uznání

• kolem 1780 navenek vládní aparát stále ještě fungoval, ve skutečnosti se výkonná moc dokonce i v centrálních provinciích dostala do rukou místní smetánky, často hlav rodinných klanů

• 1787 Rusko a Rakousko vyhlásilo válku -> mnoho let válek (s malými přestávkami) se zahraničními mocnostmi -> 1791 Rakousko donuceno podepsat mír

• Selim III. (1789-1808) – snaha o zastavení úpadku -> reformy o posílení státní moci podle evropských vzorů (střídání funkcí a míst působení, aby nedošlo ke zvyšování moci), reformace armády (obnovení pořádku, zaručení platů, zvýšeni bojeschopnosti, zmodernizováno námořnictvo – budování loděnic), hospodářské reformy (potřeba peněz -> nové daně + konfiskace majetků, vytvořena pokladna příjmů); Selim byl zavražděn odpůrci jeho reformací (největší odpor janičáři, kteří nechtěli ztratit svá privilegia + místodržící, kteří se cítili omezovaní)

• úpadek postupný, povstání podrobených národů

• chyběla osobnost na trůně; nedostatek mužů v osmanské dynastii – např. Mehmed IV. dal uškrtit 18 svých bratrů; později věznění v Istanbulu