Vzdělání v raném novověku

VZDĚLÁNÍ V RANÉM NOVOVĚKU

v Čechách - příznivá doba pro vzdělání v období 1409-1618 – nebyly delší válečné konflikty, šířil se knihtisk, ideály humanismu, důraz na četbu náboženských textů, hlavně Bible, rozmach hospodářské činnosti a tudíž i gramotnosti

- vzdělání bylo nutné pro měšťany, také panské rodiny, rytíři – pro udržení společens. postavení

- stále více důležité bylo studium jazyků – nejen latiny (znovu na výsluní), ale i němčiny aj.

• v 2.pol. 15.st byla čeština jeden z nejrozšířenějších jazyků ve střední Evropě a česká politická reprezentace se nemusela učit cizí řeči, v polovině 16. století byla změna – v popředí byla němčina (díky luterské reformaci , přílivu Němců do českého pohraničí a hlavně unie Koruny s rakousk zeměmi) dále italština a španělština oblíbené na katolických dvorech (Habsb)

- ve významu jazykového vzdělání a v postavení jednotlivých jazyků se přímo odráželo sílící politické, kulturní a hospod. propojení Evropy, celkové rozšíření horizontu i vliv hlavních mocností

- vnější rysy středověkého vzděláv. systému zůstaly zachovány, ale náplň výuky se proměnila

□ děti z bohatých rodin měly soukromé učitele a vychovatele, dostávaly i lekce společenského chování

ostatní navštěvovaly městské partikulární školy

• označení gymnázium pro školy v duchu humanist. zásad, brzy se užívalo pro pětitřídní městské školy , které byly většinou nekatolické

• označení akademie pro vysoké školy působící v humanitním duchu, ujalo se v 16. století, po vzoru starověké athénské Akademie, jejíchž tradic se dovolávala novoplatónská akademie ve Florencii)

jezuitské školství dosáhlo v tomto období vysoké úrovně a rozvoje

– jezuitský školský systém byl uzákoněn 1599

- zakládání vlastních škol bylo nástrojem šíření jezuits. vlivu, výchova pevných stoupenců katolíků

- kvalitní výuka a dobré pedag. metody měly přilákat hlavně šlechtické rodiny

▪ jezuit. gymnázia v Praze u sv. Klimenta1556, v Olomouci, v Brně, v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci

▪ vysoké školství – 1562 založena při koleji u sv.Klimenta s podporou krále Ferdinanda vlastní univerzita – akademie pouze s filozofickým a teologickým studiem, velká finanční podpora od státu,

důležitá účelnost studia, menší rozsah látky, časté disputace (diskuse)

od té doby 2 konkurenční univerzity v Praze – Karolinum (UK, utrakvist) a Klementinum (jez) – až do 1620, také v Olomouci 1573

• i v 16. a 17. století dál vznikají univerzity v Evropě

□ úroveň pražské utrakvist. univerzity byla v porovnání se zahraničními nízká, i kvůli počátečnímu odporu utrakvistů k humanismu, jediná existující fakulta, artistická, poskytovala kromě sedmera svobod. umění i základy právních a lékařs. věd, ale v konkurenci neobstála