Vzdělání v raném novověku

- 90% studentů bylo z českého prostředí (po Dekretu 1409), uplatnili se jako učitelé nebo městští úředníci

- díky humanismu se rozvíjely přírodní vědy – slavný přírodovědec a astronom Tadeáš Hájek z Hájku,

lékař Jan Jesenský Jesenius (první pitva), astronomové na dvoře Rudolfa II. – Tycho de Brahe, Johannes Kepler, alchymisté

- od pol 16.st bylo běžné vzhledem k upadající kvalitě pražské Uni, že nadaní čeští mladíci odcházeli studovat na vysoké školy do zahraničí, znovu putování za vzděláním – katolíky oblíbené Uni v Bologni, Padově, jezuit. Freiburg, Leuven v Belgii; luteráni šli do Wittenbergu, Lipska, kalvínisté do Heidelbergu, Basileje, Ženevy

- pobyty na zahr. Uni představovaly také záminku pro poznávání Evropy, nazývány „kavalírské cesty“, byly důležité pro rozšíření geograficko-politického horizontu šlechty, čeští a moravští politici v 17.století znali dobře evropské země, jejich poměry, mezinárodní politiku

• vydávány cestopisy

• knihtisk umožnil další rozšíření obzoru

→ tištěné noviny, letáky, obsahující zprávy o aktuálním dění v politice, bojích; také učebnice

→ proslulí pražští knihtiskaři v 16.st– Jiří Černý Melantrich, po něm Daniel Adam z Veleslavína,

zlatá doba české literatury co se týče jazyk. úrovně – poslední čtvrtina 16.st, nazývaná Veleslavínská

po třicetileté válce:

- velký vliv rekatolizace, přestupy na katol. víru nebo emigrace

- jezuité získali moc nad vzděláním – největší církevní stavbou v barokní Praze se stalo Klementinum (areál jezuitské koleje a s ním spojených kostelů), zánik utrakvistické sítě škol

- 1622 byla UK odevzdána jezuitům (utrakv. učitelé museli odejít) – ti ji spojili se svou univerzitou („Klementinem“) a po dlouhé době byla obnovena úplná čtyřfakultní univerzita

→ spory o vládu nad univerzitou mezi jezuity a arcibiskupem Harrachem (podle zakl. listiny měl právo na post kancléře), následovalo dočasné oddělení Karolina 1638 a v r.1654 došlo k definitivnímu spojení obou Uni a vznikla Karlo-Ferdinandova Univerzita (pod tímto názvem až do r.1918)

• teolog. A filozof. Fakulta v rukou jezuitů, ostatní měly světské učitele,

• slavní učenci na K-FU v této době: teolog Roderigo Arriaga – vysoká úroveň teologie

□ na Moravě

od 1573 jezuitská univerzita v Olomouci, plně fungovaly jen teologická a filozofická fakulta

r.1703 založena univerzita ve slezské Vratislavi – také jen 2 fakulty

- jezuité měli hustou síť svých gymnázií (např. Břevnov) a piaristických gymnázií od pol.17.st. a také „monopol“ na nejvyšší vzdělávání a udílení akademických hodností x od poč.18.st ale už byl jejich škol. systém kritizován jako přežitý

elementární učiliště – farní a městské školy – měly mnohem nižší úroveň , nekvalitní učitelé i dosažené vzdělání (jen základy čtení, psaní, počítání), nebyla povinná školní docházka, žáci často chyběli kvůli práci na poli atd.