15A - Spojené státy do r. 1877 (hlavní charakteristiky vývoje před občanskou válkou, její příčiny, průběh a důsledky; rekonstrukce Jihu).
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Americká občanská válka (Sever proti Jihu)
V „Novém světě“ dochází ke vzniku nové velmoci. V roce 1783 uzavřely Spojené státy americké mír s Velkou Británií a skončily tím válku za nezávislost. Západní hranicí tehdejšího státu byla řeka Mississippi. Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (mnohem větší než dnešní stejnojmenný spolkový stát USA), roku 1819 od Španělska Florida. V polovině 19. století byly připojeny smlouvou s Velkou Británií severozápadní oblasti u Pacifiku. Úspěšnou válkou s Mexikem získaly Spojené státy americké Texas a Kalifornii (zde proběhla v roce 1848 zlatá horečka). Roku 1867 USA odkoupily od Ruska za sedm milionů dolarů Aljašku. Tím byl prozatímní územní rozmach USA ukončen.
Pionýři podnikali cesty na západ, kde se střetávali s Indiány. Roku 1871 Kongres USA přestal považovat Indiány za národ (občanská práva znovu dostali až roku 1924). Tím začala genocida (vyvražďování) Indiánů a zahánění do rezervací. V druhé polovině 19. století prožívaly USA hospodářský rozmach (SV Atlantické pobřeží – průmysl). Na západě vzkvétalo zemědělství (ranče, farmy). Na jihu bylo zemědělství však založeno na otrocké práci (plantáže).
Rozpory
Sever chce cla s Velkou Británií, Jih ne (Británie byla pro jih USA, který byl závislý na vývozu, důležitý obchodní partner)
Území nově připojené k USA: jak tuto půdu využít? (Jih: plantáže, otroctví; Sever: kapitalistické podnikání)
Šlo o podobu celého soustátí: názvy obou stran jasně vypovídají o jejich názorech na podobu USA – Konfederace požadovala volnější spolek států s velkými právy pro každý z nich, Unie chtěla silnou centrální vládu
V pozadí je mocenský boj Severu a Jihu o převahu v unii. Ekonomické i politické rozpory zobrazeny v otázce o otrokářství. (Sever to považuje za zaostalé). Na dvou stranách proti sobě stáli republikáni (1854) (Sever, průmyslová buržoazie) a demokraté (Jih, plantážníci). Také abolicionisté se snažili odstranit otroctví, pomáhali otrokům v útěku na Sever – organizovali tzv. „dráhy na svobodu“. Exemplárně popraven byl např. John Brown, který připravoval povstání ve Virginii. Severní průmyslníci se snažili odstranit neefektivní otroctví mimo jiné proto, aby jim s nastartovanou mechanizací Jihu vzniklo nové odbytiště pro jejich výrobky.
Roku 1860 se konaly prezidentské volby, v nichž zvítězil republikán Abraham Lincoln. Lincoln byl spíše kompromisní politik a neplánoval otroctví zrušit, nechtěl ale povolit jeho další šíření. Na Jihu propukla vlna nevole. Nejprve Jižní Karolína, později postupně dalších deset států (celkem tedy jedenáct) se odtrhlo od Unie a založilo tzv. „Konfederované státy americké“ (4. února 1861). Jejich prezidentem byl zvolen Jefferson Davis.
Takto tedy vypukla občanská válka v USA mezi Severem a Jihem. Válku jako takovou zahájili Jižané útokem na Fort Sumter – ze Severu se tudy pašovaly zbraně. Sever si dal za cíl obnovení Unie. Měl v mnohém převahu – podařilo se mu postupně získat podporu lidu, lidé do armády vstupovali pro „dobrý“ úmysl (farmáři, zemědělci). Na Jihu ovšem vládla podobná nálada a lidé podporovali armádu od začátku.