12. Osmané a jejich říše
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Na počátku 16. století dochází k územnímu rozšíření třemi směry:
východ: vojska vedena Selimem I., porazili Sáfijovce z Persie- ovládnutí východní Anatolie a Ázerbájdžánu
jih: porazili mamlúcký sultanát, který ovládal Egypt, Sýrii a západ Arábie → svůj vliv rozšířili Osmané až k marockým hranicím, na jihu podél Rudého moře do Afriky a Arábie, na východ do Indického oceánu a později do Mezopotámie, čímž získali přístup k Perskému zálivu
západ: Süleyman I. obnovil boje v Evropě, dobytí: Bělehrad (1521), Rhodos (1522), Budín (1526, definitivně 1541), neúspěch: Vídeň (září-říjen 1529)
Ahmed I. ( 1603-1617) – částečné obnovení stability, podepsal s císařem Rudolfem II. žitvatorocký mír -> padesátileté období klidu mezi Osmany a Habsburky
Mehmet IV. (1648-1687) + velkovezír Mehmet Köprülü (1656–1676) – katastrofický stav říše skončil s nástupem Mehmeta, po 5 letech ho vystřídal syn Ahmed -> konec „období katastrof“
1656-58 rusko-švédská válka, Turci podporovali Švédi
1658-62 boje v Sedmihradech, 1663 útok na Slovensko, 1664 vašvárský mír – zisk dobytých území
1672-1676 válka s Polskem -> připojeno k osmanské říši také Podolí, za Ukrajinu se Polsko zavázalo platit vazalskou daň -> Osmanská říše se stala absolutním vládcem východního Středomoří
1677-1681 válka s Ruskem -> osmanská říše se vzdala levobřežní Ukrajiny, hranicí Dněpr
1683 – velké tažení do střední Evropy:
neúspěšné obléhání Vídně, začátek křesťanské protiofenzivy
velkovezír Kara Mustafa (využil odboje I. Thökölyho) X oddíly Jana Sobieskeho a Karla Lotrinského
1683-1699 tzv. dlouhá válka Svaté ligy ( římsko-německá říše na čele s habsburským císařem, Benátky, Polsko, Rusko, papež, Toskánsko, Malta) proti osmanské říši -> 1696 těžká porážka Osmanů u Zenty na řece Tise v jižním Maďarsku, ztráta Prevezy, Navarina, Budína, Athén, také Srbska a části Makedonie, dobytí Azova Petrem Velikým -> 1699 karlovacký mír s císařem, Polskem a Benátkami – Uhry a Sedmihradsko s výjimkou Banátu s Temešvárem připadly habsburské monarchii, Morea, Dalmácie a Sv. Maur Benátkám, Podolí Polsku
1686 ztráta Budína, 1687 poraženi u Moháče, 1688 dobyt Stoličný Bělehrad, části Srbska, Bosny a Valašska
1688/9 ruské útoky na Krym -> 1699 mír v Karlovaci – úpadek Turecka
1703 povstání janičářů, ulemů a cechů v Istanbulu -> Mustafa II svržen ->
Ahmed III. (1703-1730) – 1720-1730 tzv. tulipánové období (protože Ahmed III. měl rád tulipány) v Istanbulu, působení francouzského umění-> období intenzivního stavitelství (paláců, mešit, kašen), v Evropě si sultáni oblíbili Drinopol, Ahmed III měl vyvinuté umělecké cítění, do Konstantinopole se sjížděli zahraniční architekti a vznikla spousta krásných staveb, zakládaly se nové muslimské školy, zatímco ty staré a zanedbané dostávaly finanční podporu, za Ahmeda III byl sestrojen tiskařský lis na knihy v turečtině -> 1729 vydána první turecky tištěná kniha;