12. Osmané a jejich říše

OSMANÉ A EVROPA

• vnímání Středoevropanů jako nevěřících a bezbožníků -> evokuje napjatý vztah a nepřátelství Osmanů k obyvatelům střední Evropy (ale je nutné si uvědomit, že ve společnosti RN hrála odlišná víra vekou roli a znamenala horší navazování vztahů)

• střední Evropa a její obyvatelé se těšili zájmu ze strany osmanských vzdělanců -> množsství informací, které osmanští autoři uvádějí o konkrétních významných postavách střední Evropy (přesná i zkomolená jména velitelů nepřátelských vojsk, panovníků, významných šlechticů) - mnohdy se nejedná jen o události spojené

• bezprostředně s Osmany, ale i o dění Osmanům více vzdálené (válka mezi Polskem a Švédskem, nepřátelství Poláků a Rusů, války o rakouské dědictví, sedmiletá válka), protože některé události znamenali oslabení osmanských sousedů = důležité pro osmanskou říši

• Osmané jsou si vědomi proti komu stáli na bitevním poli – znali nejen velké nebo podrobené národy, ale i ty menší

• Osmané si také byli vědomi toho, že ve SE je roztříštěné náboženství – podle nich obyvatel Uher je luterán, znali „papežence“ nebo ty, kteří „nectí sochy“(luteráni), obecně je označují ja nekatolíky -> poznání náboženských sporů ukazovalo nepřítelovu slabinu (nekatolíky mohli využít proti Habsburkům třeba)

• v Evropě zakořeněna vzpomínka na Turky spojená se strachem a obavami -> Turci viděni jako nájezdní barbaři a dobyvatelé

• nahlížení na osmanské Turecko je dosti zjednodušené (během staletí boje o nadvládu v Evropě, ale i jinde ve světě, byl Západ útočící stranou stejně často jako Východ) - navíc od 17. století usilovaly evropské mocnosti o zabránění vzniku jediného hegemona

• prostřednictvím osmanského vlivu: káva, čaj a kakao (u muslimů nahrazovaly alkohol), stačení rohlíků do tvaru půlměsíce

• panovníci Osmanské říše chtěli zastavit úpadek své říše reformami po vzoru západní Evropy -> došlo k efektivnějšímu vybírání daní, ale např. knihtisk zůstával dlouho na pokraji zájmu (obavy z jakýchkoli změn, které byly v rozporu s tradicemi, vedly k dalšímu úpadku)

České cestopisy po osmanské říši

• Harant z Polžic a Bezdružic, Kryštof: Putování aneb cesta z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta a potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii

• Jana Hasištejnského z Lobkovic Putování ke svatému hrobu

• Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, které on v tureckém hlavním městě Konstantinopoli viděl, v zajetím svém zakusil a po šťastném do vlasti navrácení sám Léta Páně 1599 sepsal