Gotika v českých zemích

gotika v českých zemích

raná gotika - přemyslovská (13. a počátek 14.století)

vrcholná gotika - lucemburská (14. a počátek 15.století - do husitských válek (1420))

pozdní gotika - jagellonská (od nástupu Jagelloncků na český trůn 1471 do vlády Habsburků roku 1526)

architektura rané gotiky

• první polovina 13.století - u nás vrcholí románský sloh, ve Francii gotika.

• k nám začíná pomalu pronikat gotika řádu cisterciáků - kapitulní síň v Oseku, klášter cisterciaček v Předklášteří u Tišnova (zdobený portál ojedinělý v Evropě té doby), klášter na Velehradě (až na kapli zničen přestavbami), kostel benediktského kláštera v Třebíči (románsko x gotický - obojí v čisté podobě)

• ve 13.století se rozvíjejí města a také Praha (Havelské město s věžovými domy - Rytířská), Brno - rychta

• nejlepší - minoritský kostel sv. Františka při klášteře sv. Anežky v Praze a tři kostely v Jihlavě (minoritský, bývalý dominikánský kostel sv.Kříže a farní kostel). Franiškánská strohost. Cisterciácko-burgundská gotika

• Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) - velmi zásadní změna osídlení českého státu.

• založil mnoho zeměpanských hradů a královských měst - pravoúhlá síť ulic kolem velkého náměstí (České Budějovice, Vysoké Mýto)

• kolem roku 1260 ohlasy francouzské vrcholné gotiky (trojlodí kostela sv.Bartoloměje v Kolíně, farní kostel sv. Štěpána v Kouřimi).

• Města zřizují dokonalejší opevnění. Hrady jsou složitější, po vzoru kláštera (Písek, Zvíkov), nebo sledují terén (Bezděz, Křivoklát, Veveří, Buchlov). Některé mají výtvarně vytříbenou kružbu oken či jiné články (Zvíkov, Bezděz, Horšovský Týn)

architektura Vrcholné gotiky

• Zá Václava II (předposlední přemyslovec) nastává náhlý nástup vrcholné gotiky (kolem 1290)

• staví se kláštery v Oseku, Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Sedlci

• v Praze dokončen kostel sv.Salvátora v klášteru sv.Anežky a Staronová synagoga

• nejvýznamnější období gotiky je za vlády Karla IV. (1346-1378) a Václava IV (1378-1419)

• ožívají práce na Pražském hradu (neobývaný), postaven dům U kamenného zvonu

• biskup Jan IV. z Dražic povolává Mistra Viléma z Avignonu do Roudnice (most a klášter augustiniánů) a do Prahy (kostel sv.Jiljí)

• 1348 - založena univerzita, Karlštejn a Nové Město pražské - finanční výhody za kamenný dům - v krátké době 3x větší než Paříž. 2 nová náměstí - Koňský trh (Václavské) a Dobytčí trh (Karlovo) s Novoměstskou radnicí. Hradby okolo až na Vyšehrad. Některé ulice až 26m široké (Ječná)

• 1344 - povýšení pražského biskupství na arcibiskupství - základní kámen katedrály

• katedrála sv.Víta na místě románské Spytihněvovi baziliky a starší Václavovi rotundy - přemyslovská tradice

• Matyáš z Arrasu - dle francouzského vzoru - za 8 let kaple v závěru, chór do výše oken. 1352 umírá

• Petr Parléř (23 let) - anglické prvky gotiky - plaménkové kružby, visuté svorníky, různé druhy kleneb (hvězdová ve svatováclavské kapli), volně vystupující žebra na jižním vchodu. Změnil koncepci - zvětšil okna, síťová klenba chóru. Svatováclavskou kapli obložil polodrahokamy. Umírá 1399 - zažil základní kámen hlavní lodi a stavbou mohutné věže obrácené k městu.

• Jeho huť postavila dále - presbytář ke kostelu sv.Bartoloměje v Kolíně, pravděpodobně Karlův most i Staroměstkou mosteckou věž a kapli Všech svatých na hradě (v renesanci po požáru přestavěna).

• Na Novém Městě pražském vzniká mnoho nových kostelů v půli 14.století - torzo kostela sv. Marie Sněžné, sv.Jindřicha, sv. Štěpána, kostel benediktinského kláštera Na Slovanech (Emauzy), Panny Marie na trávníčku (Na Slupi), kostel sv. Apolináře a centrální Karla Velikého na Karlově, kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (přestavěn do neogotiky).

• Na Starém Městě - kostel Panny Marie před Týnem

• Za Václava IV (1400) - se prosazuje krásný sloh - štíhlé sloupky ve stejnolodí (Třeboň, Soběslav), útlé vížky (Soběslav), síťové klenby (Milevsko)

• Radnice se zdobenými arkýřy - Staroměstská, Novoměstská, v Kadani, Mělníku, Litoměřicích a Olomouci.

• pražské Kotce - 200m bazilikálních krámů, které neměly v Evropě obdoby

• kamenné domy po celé republice tisíce, ale mají pozdější fasádu

• opevnění podle starého vzoru (hranolové věže do parkánu), vysoké brány (Litoměřice, Polička)

• Hrady - v druhé polovině 14.st se mění - jádrem je velká hranolová věž spojena s palácem. Kost, Velhartice, Lipnice, Kašperk, Radyně. Mimořádný Karlštejn (1348-1357) - kaple sv. Kříže a kostel Panny Marie s kaplí sv. Kateřiny (narušeny Mockerovou přestavbou)

• Václav IV budoval i Pražský hrad (sloupová síň), a ve Vlašském dvoře v Kutné hoře. Nově Točník a Krakovec

• Husiti pozastavili veškerou stavební činnost - ale zbyl po nich Tábor. Vzor pro opevnění pro celé století