Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




C 02 - Češi a Slováci ve společném státě

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (64 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

C 2) Češi a Slováci ve společném státě

Úvod

Česko-slovenské vztahy se datují od vzniku Velké Moravy. I když trvání této raně feudální říše bylo poměrně krátké, byl to první západoslovanský stát spojující nejen Čechy, Slováky, Poláky, ale také Slezany a Lužické Srby. Zvláštní význam na tom měl fakt, že to byl první stát, který spojil tyto dvě příbuzné národnosti. Po rozpadu VM říše se tyto národy na dlouhou dobu oddělily, jelikož se Slovensko stalo na téměř tisíc let součástí uherského státu, tedy až do roku 1918.

Do 19. století měly dosavadní česko – slovenské vztahy převážně podobu literární a jazykovou. Až rok 1848 přinesl posun do politické roviny. Na počátku bylo plné zrovnoprávnění Čechů a Slováků na Slovanském sjezdu.

Ve všech fázích vývoje česko–slovenských vztahů hrála roli historická argumentace. V obranných bojích se většinou vyzvedávaly pokrokové tradice z dějin obou národů; připomínalo se založení Karlovy univerzity, husitství s jeho ohlasem na Slovensku, styky v období jagellonském, humanismus, kulturní styky obrozenců, Komenský apod.

V 90. letech 19. století se zformovala skupina politiků usilujících o co nejtěsnější spolupráci obou národních složek. Nová vlna zájmu české politické reprezentace souvisela s růstem ekonomické síly českých podnikatelských kruhů a průnik českého kapitálu na slovenský trh. K rozvoji pozitivních vztahů se Slovenskem probíhalo také v okruhu moravské lidové strany, které vycházelo z pokrokářského hnutí počátku 90. let, dále v okruhu tzv. politického realismu reprezentovaného Tomášem Masarykem. Masaryk navázal na Palackého program, jeho koncepcí bylo vytvoření politického československého národa, který by se skládal ze dvou etnických národů. V praxi měl být Slovákům ponechán jejich jazyk a vlastní kulturní rozvoj, s Čechy měli být spojeni v politickou jednotku.

Slovenský stát nebyl zdaleka na takové úrovni ani v oblasti ekonomické ani kulturní ani politické jako český národ. Žil v daleko těžších podmínkách a bojoval doslova o holou existenci. V popředí slovenské politiky stály takové problémy, které již česká reprezentace dořešila; např. záchrana a znovuvybudování národního školství. (Na 30. tisíc dětí do školy vůbec nechodilo a takřka polovina z těch, kteří ukončili základní školu, neuměla číst maďarsky ani slovensky. Od měšťanských škol začínala plná nadvláda maďarštiny.)

Pozn. Část o vzniku První republiky určitě najdete v jiné otázce. Takže tady se o tom jen letmo zmíním a ponechám to kursivou.

Česko-slovenská spolupráce se před 1. světovou válkou rozvíjela velmi pozvolna. K dosavadním převážně kulturně školským kontaktům se přidávaly i hospodářské vazby, což souviselo s pronikáním českého kapitálu na Slovensko. S vypuknutím války byly opuštěny plány na realizaci vlastní státnosti Čechů a Slováků v rámci Rakouska, resp. Uherska, a byla nastolena otázka rozbití R-U (v případě výhry Dohody) a vytvoření společného státu Čechů a Slováků. Zahraniční osvobozovací akci zahájil již krátce po vypuknutí války prof. T. G. Masaryk, k němuž se brzy připojil Edvard Beneš a Slovák Milan Rastislav Štefánik. Byla vypracována dvě memoranda a předložena britskému ministerstvu zahraničí. Z iniciativy Slovenské ligy došlo 22. října 1915 v Clevelandu k uzavření dohody s Českým národním sdružením o budoucím státoprávním vztahu mezi Čechy a Slováky; přijatý program předpokládal spojení obou národů ve federativním svazku se zaručenou autonomií Slovenska (vlastním sněmem, státní správou a kulturní svobodou), tedy odmítl Masarykovy memorandové návrhy z let 1914-1915.

Témata, do kterých materiál patří