Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ústavně právní dějiny 24. 10.

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19.06 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Ústavněprávní dějiny – přednáška 5

Ústava 1920 – vzor pro současnou ústavu ČR

***Státní symboly čsr? Možnost udělat prezentaci!!! Za 3 týdny.***

  • Základ ústavního řádu republiky českoslovesnké – ústavní listina, tvoří asi 90 % ústavy 1920.

  • + uvozovací zákon a jeho normy

  • + zákony, jejichž vydání předpokládá sama ústavní listina (širší úprava některých zvláštních práv v 5. hlavě)

  • Zákony za doby první republiky nepředpokládané ústavou, ale vydané

  • Až do 29. 9. 1938 se dá ústava měnit, poté začíná československá nesvoboda. Předpisy vydané de facto během protektorátu neplatí. Ústava platí pouze de iure, respektuje se v zahraničí.

  • Dekrety prezidenta republiky byly vydávány za protektorátu při potřebě měnit ústavní ustanovení (po válce ratifikovány)

  • Ústavní zákony prozatímního národního shromáždění + ústavní zákony ústavodárného národního shromáždění (parlament 46 – 48)

  • Některá nařízení slovenské národní rady (revoluční orgán z roku 1944)

  • Pražské dohody – dokumenty vydané v letech 45 a 46 – dohody ustavující kompetence národní rady

toto vše je soubor norem ústavní síly, ústavní řád (dnes řečeno ústavní pořádek) = pololegální ústava 1920 v nejširším slova smyslu (Sovík bude mluvit většinou o užším pojetí)

1948 přijata nová ústava a 9. května tedy končí platnost ústavy 1920, ale poválečná republika už tak před novou ústavou vypadala jinak kvůli nepřímým novelám (nedošlo k žádným novelám přímým ústavy 1920)

Ústavní korpus – listina

Má 6 hlav

  1. Všeobecná ustanovení – základy ústavního systému

    1. Iid je suverénem – zásada svrchovanosti lidu

    2. Hlava státu – volený prezident

    3. Ochrana územní celistvosti státu (podobně jako v naší ústavě), území je nedílné. Pokud se má tento celek změnit, tak je to možné jen ústavním zákonem. Prakticky musela být přijata příslušná mezinárodní smlouva a u nás by poté byla přijata ve formě ústavního zákona. Takové zákony se týkala hranic s Německem, Rumunskem, Maďarskem a nebylo jich moc. Nedílnou součástí podle dobrovolného připojení je Podkarpatská Rus (ČSR tehdy o toto území neměla zájem, nic moc…). *Právním titulem je malá Saint - Germainská Smlouva.

      1. Zakotvení autonomie podkarpatské Rusi do ústavy z mezinárodní smlouvy, jejím základem měl být zákonodárný volený orgán – sněm podkarpatské Rusi, budou určeny otázky, v nichž má sněm působit sám ve své pravomoci (typický učebnicový případ). V čele této autonomie je guvernér, kterého jemenuje prezident a tento guvernér je odpovědný sněmu. První Guvernér byl Hrigorij (Řehoř) Žatkovič, brzy na funkci rezignoval. Sněm však nebyl ustaven až d roku 1939, což Rusínům velmi vadilo (politická chyba ze strany Československa). Pro konání voleb bylo však zavést gramotnost obyvatelstva, vybudovat infrastrukturu… školství bylo zavedeno v Ukrajinštině, nebo dle místních dialektů. ČSR vláda preferovala ukrajinskou orientaci na Rusínštinu. Autonomie tedy nebyla dovedena do konce. Poprvé se zde volilo až 1924 a to celostátního parlamentu. Autonomní volby nikdy neproběhly. Správu území dostalo Slovensko v čele s administrátorem a guverniální radou (na začátku tam fungoval vojenksý režim pro zvetění území).

      2. Poté jmenován guvernér (reprezentativní postava) a více guvernér (má hlavní slovo – jmenován Prahou). Podkarpatská Rus tvořila jednu župu, a v roce 1920 přijalo ČSR župní zákon, byl však aplikován jen na Slovensku; 1927 byl silně novelizován – zákon o organizaci politické správa: Čechy, Moravskoslezská země, Slovensko a Podkarpatská Rus. Na Rusi vzniklo zemské zřízení se zemským výborem, v čele se zemským prezidentem (hejtman), guvernérův zástupce se stal tímto prezidentem. Však šlo pouze o samosprávu. Ve 30. letech dochází k celkové radikalizaci mnoha obyvatel i na území Rusi. Objevují se různé bouřlivé směry, po Mnichovu bylo území nazváno Karpatská Ukrajina. Pomnichovské ústavní zákony.* – autonomie podle § 3 nebyla naplněna

Témata, do kterých materiál patří