ústavně právní dějiny 24. 10.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vláda - Mohla jí být vyslovena nedůvěra a pokud se to stalo, musela podat demisi. . Je odpovědná poslanecké sněmovně, která ji na návrh alespoň 100 poslanců mohla vyslovit nedůvěru demise. Prezident mohl předsedat zasedání.
ministerstva a nižší správní úřady.
Moc soudcovská – základy soudního řízení, moc soudce. Oddělení soudnictví od správy – dělba moci.
Pro celé území zřízen nejvyšší soud.
Všichni soudci vykonávají nezávazně
Líčení je ústní a veřejné
Nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci
Rozsudky jménem republiky.
Obecné soudy, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, ústavní soud – ten působí samostatně a jeho kompetence je upravena jinde. Kompetence: Soulad právních předpisů – abstraktní kontrola, jeho kompetence je však podstatně menší, než dnes. Ustaven na první funkční období a poté dlouho neustaven, po roce 45 neobnoven. Znovu se pak objeví až 1992 v praxi jako federální ústavní soud
Základní práva a svobody, zde obecně, v 6. hlavě práva menšin jako pozitivní diskriminace (celá 6. hlava část 5. je transformací malé SG smlouvy)
Všichni občané si musí být rovni před zákonem. Všichni dosavadní obyvatelé musí dostat československé státní občanství, pokud ho chtějí (přijat zvláštní ústavní zákon o státním občanství) – Národnostních menšin bylo asi 5 melounů. Všechny osoby nacházející se na území požívají elementární základ svobody a ochrany. Stanovena i branná povinnost („práva a sovobody jakož i povinnosti občanské)
Osobnostní práva – na život, listovní, vlatnické, na náboženské vyznání
Politická práva – svoboda projevu, shromaždovací…
Hospodářská, kulturní práva, sociální – ochrana manželství rodiny a manželství; svoboda bádání (školství mělo odpovídat nejnovějším vědeckým poznatkům)
293/1920 – ochrana svobody, listovního tajemství a domovního tajemství. § 107, 112 a 116.
Hlava – ochrana menšin národních, náboženských a rasových.
Jedná se transformaci malé SG smlouvy. Příslušníkům národních menšin je třeba vyrovnat handicap jiného jazyka, žádné odnárodňování!
Všichni občané čsr mohli v rámci záknonů užívat volně jakéhokoliv jazyka.
Vyrovnávací princip – tam kde bylo 20 % jiného, než československého obyvatelstva se dětem jinojazyčných občanů zajišťovalo vyučovalo vyučování v jejich jazyce, ale museli oficiálně učit i státnímu jazyku československému.
Charitativní peníze musely být vždy rozděleny poměrně mezi všechny etnické skupiny
122/1920 – zákon o stanovení zásad jazykového práva v ČSR – jazykový zákon. Provádí § 129 ústavní listiny a je jeho součástí. Tímto jsou zrušeny všechno dosavadní jazykové právo před vznikem republiky. Také jde o realizaci malé SG smlouvy. Podle tohoto se ČSR zavázala k ochraně používání jazyků menšin v oblasti veřejné moci a dle oho je jazyk československý státní jazyk republiky.