Dějiny raného novověku 1580 - 1600
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1580 – 1600
Úvod:
Období konce 16. století. Francis Drake (1581) se vrací ze své cesty kolem světa. Dochází k vylepšení kalendáře na rozkaz papeže Řehoře XIII. (Gregoriánský kalendář). Galileo objevuje parabolický charakter planetárních drah (1583). Ve Španělsku tvoří na vrcholu El Greco. Marlowe píše Doktora Fausta (1592) a Shakespeare Sen noci svatojánské (1595). Také dochází k nevyhnutelnému střetu Anglie se Španělskem. Roku 1600 je upálen Giordano Bruno za tvrzení, že Země není střed vesmíru.
Anglie:
Pokračuje zde dlouhá vláda Alžběty I. (1556-1603). V Anglii občas dochází k destabilizaci poměrům při katolických nepokojích. Nakonec je Alžběta řeší tím, že nechá roku 1587 popravit Marii Stuartovnu (katolička, skotská královna). Anglická vojska se také zapojují do bojů v Nizozemí. Roku 1588 vyrazila španělská Armada, flotila, směrem k Anglii. Byla však ještě téhož roku poražena Drakem v bitvě u Gravelines (průliv La Manche). Toto střetnutí neznamenalo konec války, ten přišel až roku 1604. Časté byly také povstání v Irsku. Nejkrvavější proběhlo roku 1582, kdy bylo zabito na 30 000 Irů. Další velká vzpoura vypukla v roce 1594 a trvala až do roku 1603. Poslední roky vlády Alžběty se nesly v nervozitě o otázce nástupnictví, jelikož bylo jasné, že ona potomka mít už nebude.
Francie:
Vládne zde Jindřich III. Jedná se o posledního vládce z rodu Valois. Ve Francii stále zuří občanská válka (hugenotská noc, 1572). O vliv zde usilují katolíci pod vedení Jindřicha de Guise a hugenotů Jindřicha Navarrského. Jindřich III. Nakonec podlehne tlaku katolíků a vyhlásí svému švagrovi Jindřichu Navarrskému válku (1584). Nastává válka tří Jindřichů. Katolická strana nakonec zvítězí (1587), ale vše se obrací o rok později, kdy Jindřich de Guise oblehá (za pomoci španělských peněz, touží po královském titulu) Louvre. Králi se však daří uprchnout. De Guise se snažil krále přimět k abdikaci. Za této konstelace (kdy král neměl téměř žádnou moc) byli do Blois svolány generální stavy (1588). Vše nahrávalo Guisovi. Držel většinu v generálních stavech, ovládal zemi i armádu. Králi nezbylo nic jiného než abdikovat anebo nechat de Guise zavraždit. Zvolil druhou možnost. Tímto skutkem Jindřich pobouřil katolíky. Navíc když v roce 1589 umřel (zabil ho mnich), za svého následníka zvolil hugenota Jindřicha Navarrského. Tomu se podaří zlomit katolický odpor, ale nakonec pod tlakem lidu roku 1593 přestupuje na katolickou víru a o rok později se nechává korunovat králem. V roce 1598 Jindřich IV. vydává Edikt Nantský, který zaručoval hugenotům svobodu vyznání.
Španělsko a Nizozemí:
Vládne zde do roku 1598 Filip II. (Španělsko). Za jeho vlády se zhoršují ekonomické vyhlídky Španělska. Při pokusu o obsazení Anglie je jeho neporazitelná Armada poražena roku 1588 v průlivu La Manche. Nastupuje po něm jeho syn Filip III. V Nizozemí pokračují boje o nezávislost. Jako místodržitel tu vládne Vilém I. Oranžský, který je však zastřelen roku 1584. Po něm nastupuje jeho syn Mořic Oranžský.