Dějiny raného novověku 1560 - 1580

1560 – 1580

Úvod:

Následující období je obdobím boje Nizozemí o samostatnost, hugenotů o svoji vlastní víru či evropské a osmanské kultury o nadvládu nad Středozemním mořem. Jean Bodin vydává Šest knih o státu (1576). Postupuje kolonizace světa mimo Evropu.

Anglie:

Vládne zde Alžběta I. (1558-1603). Musela čelit hrozbě ze Skotska, kde se s Francouzi pokoušela spojit tamní královna Marie Stuartovna, která v příštím období (1587) kvůli spiknutí proti Alžbětě skončí na popravišti. Říká se o ní, že byla panenskou královnou. Nikdy se nevdala, ale udržovala milostný poměr (možná) s Robertem Dudleyem,(hrabě z Leicesteru), který ji prý v roce 1575 požádal o ruku. Stylem vlády navázala Alžběta na svého otce Jindřicha VIII. Podporovala anglikánskou církev na úkor katolické. Hlavním důvodem byl fakt, že v katolickém systému následnictví je její vláda lehce zpochybnitelná, vzhledem k tomu jakým způsobem Jindřich měnil manželky. Můžeme zmínit osobnost Williama Cecila, který vedl radu jejích poradců či kolonizátory a objevitele jakým byli např. Francis Drake (v tomto období hlavně korzár) či Walter Raleigh (zapojil si do kolonizace Virginie).

Francie:

Vládne zde po většinu období Karel IX. (1560-1574). Nastoupil k vládě jako nezletilý. Byl pod tlakem dvou stran. Na jedná straně jako matka, katolička Kateřina Medicejská a na straně druhé hugenotský předák admirál Coligny. Tento spor během 60. let postupně graduje v občanskou válku. Kateřina nakonec zvítězila a Karel dal roku 1572 souhlas s Bartolomějskou nocí (1572). Ten den došlo k masovému povraždění hugenotů v Paříži při svatbě Jindřicha Bourbonského (budoucí král Jindřich IV, hugenot) s Markétou z Valois (sestra Karla, katolička). Umírá i Coligny. Vraždění se poté přesunulo do celé Francie. Občanská válka bude trvat v podstatě až do Ediktu nantského (1598). V roce 1574 Karel IX. umírá a na trůn nastupuje jeho bratr Jindřich III. Zajímavostí je, že v té době byl králem Polska, kde ale nebyl příliš šťastný. Jeho vláda nebyla příliš úspěšná. Nedokázal zastavit probíhající občanskou válku.

Španělsko a Nizozemí:

Vládne zde Filip II. (1556-1598). Samotná vláda ve Španělsku je prošpikována značnými ekonomickými problémy. Několikrát zbankrotoval. V Americe pokračuje kolonizace. Španělé se také zmocňují např. Filipín (1571). V roce 1580 Filip vpadl do Portugalska a připojil jej ke Španělsku. Rozhodující událost se děje v Nizozemí. Filip tam v roce 1567 posílá vévodu z Alby, jako reakci na protikatolické povstání. Jeho guvernérství je známo jako velmi kruté. Dal např. popravit hraběte Hoorna a Egmonta (ačkoliv byli loajální vůči králi). Tím se intenzita bojů ještě zvýšila. Do čela opozice se staví Vilém Oranžský. Proti Španělům zde stojí i lidový odpor (gézové – mořští a lesní). Právě mořští gézové dali roku 1572 při vylodění v přístavu Brielle signál k rozsáhlému povstání. V té době se začíná dělit šlechta v Nizozemí na dva tábory. Jižní část země je spíše pro dohodu, zatímco severní je pro boj až do konce. Za této situace je v roce 1573 odvolán vévoda z Alby. V roce 1579 je nejprve založena jihem Arasská unie a jako odpověď na ni Utrechtská unie, která chtěla bojovat až do konce. Vše to vyvrcholí vyhlášením Spojených provincií nizozemských v roce 1581.