110. Základní rysy vývoje měr a vah v celosvětovém kontextu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
110. Základní rysy vývoje měr a vah v celosvětovém kontextu
vznik prvních mír a vah souvisí již se vznikem nejstarších státních útvarů na Zemi, přibližně ve 4. a 3. tisíciletí, první určitelné jednotky se objevili v Sumeru (stopa: 0,2645 m)
později došlo k převzetí Řeky, kteří je rozvinuli a zprostředkovali tak jejich používání celému pobřeží kolem Středozemního moře
později došlo k převzetí Římany a následně byla soustava zcela převoditelná, organizovaná pod dohledem řeckých polis a římského státu a usnadňovala tak směnu uvnitř celého impéria
s expanzivní politikou Říma se dostávala římská měrná soustava do zaalpských provincií a splývala tak s tradičními barbarskými jednotkami (vezmu si tohle plátno a … dejte mi z něj prosím 14 čtverečních penisů)
rozdílnost spočívala, především u plošných a dutých měr, v tom, že se používaly jednotky odvozené od lidského těla
až Karel Veliký se snažil zavést jednotnou měrnou soustavu (mensura palacii) koncem 8. století n. l., která vycházela z antických měr (stopa: 0,34 m, libra: 436,48g)
od 9. století až do 15. stoupala hospodářská a politická roztříštěnost a tak sjednocující funkci přebírala středověká města, tak vznikaly metrologické systémy vázané na místní trhy a recepcí Justiniánových novel v přelomu 12. a 13. století přestala zvyklost zveřejňovat míry a váhy na veřejných budovách či uvnitř jich
od počátku 13. století se také začaly projevovat snahy o sjednocení měr v hranicích některých centralizovaných monarchií (Anglie – 1215, Uhry – 1241,…)
důvodem k tomuto byl zájem feudálů na výběru renty ve stále více převažující peněžní formě
z ekonomických důvodů se začaly projevovat snahy o sjednocení v Evropě od 16. století (Anglie a Nizozemí) a 17. století a 18. století převažuje forma unifikace na státu a také vývoz do zámoří (souvisí s koloniemi: Francie, Anglie, Nizozemí, aj.)
avšak základy metrologické soustavy vytvořila Velká francouzská revoluce (1789) a v roce 1795 byla ve Francii zavedena metrická soustava, jejíž základní jednotkou byl 1metr, což je desetimilióntá část zemského kvadrantu redukovaná na hladinu moře
od metru byly dále odvozeny další míry, jako plošné míry, hmotnostní, obsahové
k závaznému přijetí došlo 1. ledna 1840, avšak metrická soustava se osvědčila natolik v praktickém životě, a tak došlo k podepsání mezinárodní metrické konvence v Paříži 20. května 1875 za účasti 18 ti států
zároveň byl zřízen Mezinárodní úřad pro míry a váhy se sídlem v Sévres u Paříže a Generální konference pro míry a váhy
do roku 1975 přijala valná většina států na světě metrickou soustavu
nemalý podíl má také na mírách a vahách rozvoj fyzikálního bádání, jež přispěl k zpřesňování metrické soustavy, a tak v roce 1960 přijalo XI. Zasedání Generální konference pro míry a váhy novou, současné vědecké úrovni odpovídající Mezinárodní soustavu jednotek = SI