22. Vývoj písma v českých zemích v novověku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
22. Vývoj písma v českých zemích v novověku
na počátku novověku se psaly latinské texty písmem humanistickým, české a německé pak písmem novogotickým, důsledně dodržováno až do 1. pol. 19. stol.
novogotické písmo v Čechách prošlo mnohými změnami, lze odlišit 3 etapy:
1500 až 1775, velká rozmanitost typů novogotického písma, české vycházelo z pozdní středověké kurzívy, uplatnilo se výhradně v českých textech, odlišujeme písmo kreslené (dlouhé tlusté tahy – nápisy, zdůraznění, graduály), písmo polokurzívní (od 16. stol. – souvislé texty) a písmo kurzívní (od 17. stol. – běžné texty)
1775 až 1848, úplné vítězství německého novogotického písma, z písem se nejvíce uplatňuje kurent, objevují se častěji spřežky, v soukromých písemnostech spíše humanisticko – novogotický styl
1848 až 1941, novogotické písmo již pouze v německých textech, v roce 1941 se začalo definitivně psát humanistickým písmem
během šíření humanistického písma se projevují dvě etapy:
od 15. do pol. 19. stol. se uplatňuje v latinských textech, z poznámek v kancelářích od roku 1490, od 16. stol se veškeré latinské písemnosti tiskly a psaly humanisticky
od pol. 19. stol. převládnutí i v českých textech, objevují se v nich všechny tři typy humanistického písma – okrouhlé, polokurzívní a kurzívní, snaha českých obrozenců o zavedení nového písma (Dobrovský, Hanka, Puchmajer, Kopitar, Marek aj.), ale neúspěch, nakonec uchycení latinky a dána přednost před kurentem, formování tzv. české latinky, od roku 1933 po školském výnosu změna ve výuce písma (žáci se již neučili přesně psát stejně jako předloha, ale učí se jen rysy písmen a píší každý individuálním stylem)