62. Heraldika – terminologické vymezení oboru a jeho předmět zájmu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
62. Heraldika – terminologické vymezení oboru a jeho předmět zájmu
- Heriowaldus – u starých Germánů označení pro znalce rodových totemů a symbolů
= nauka o znacích a erbech
- zabývá se studiem znaků – erbů, jejich vznikem, užíváním a vývojem
= pomocná věda historická, která zkoumá erby a jejich části
jak po stránce výtvarného ztvárnění, které podléhalo změnám obecného vývoje uměleckých slohů
tak po stránce jejich společenské – vnitřní funkce – v širších sociálních, kulturních, historických a právních vztazích
= věda zabývající se symbolikou osobní, rodovou, zájmových, místních i jiných skupin obyvatelstva
= nauka obsahující souhrn základních pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří a také učící znaky popisovat, určovat a kreslit
není jen naukou o vzniku, tvorbě, vývoji a užívání
zabývá se vším, co se znaky souvisí: prapory, řády, odznaky …
faleristika = nauka o vyznamenáních
vexilologie = nauka o vlajkách a praporech
Herold = znalec erbovních zvyklostí ve středověku a raném novověku
- prověřoval jejich správnost
- ovlivňoval jejich vývoj
- byl při událostech, kde byla nutná znalost jmen držitelů znaků (např. rytířské turnaje)
- ve válkách nebojovali, měli dokonce právo nedotknutelnosti
- od 16. století měli také:
organizovat korunovace, sněmy, královské sňatky, pohřby či jiné státní obřady
udělovat nové znaky a přijímat k rytířským úřadům
měli také být oficiálními poradci ve všech heraldických a genealogických záležitostech
- součástí heraldiky je také studium pravidel sestavování erbů a tvorba nových erbů
- ERB – znak/erb od německého slova der Erbe = dědic (u fyzických osob se jednalo o znamení dědičné)
= heraldický znak = je barevné, stálé (neměnnost znaků) a dědičné
= znamení na štítě a na některých dalších částech zbroje evropského bojovníka, vzniklé v evropském středověku, později rozšířené i na další jednotlivce, sociální skupiny a právní osoby
- musel se vytvářet podle pravidel:
dobře rozeznatelné vyobrazení znamení na štítu i z dálky
- kov na barvu, barva na kov - znamení (v heraldickém názvosloví - figury) jsou v největším kontrastu k barvě podkladu (herald. ozn. - pole)
- stylizované vyobrazení figur
- zdůraznění hlavních znaků, aby se daly dobře rozlišit na dálku
- vyplňují pokud možno co největší plochu štítu
- erby se ujaly a rozšířily v období křižáckých výprav
- od poloviny 12. stol. se erby šíří po celé Evropě
- obrazové symboly byly výhodné pro společnost, kde většina populace byla negramotná
- erb se stal výrazem zařazení osoby ve společenském žebříčku
- poměrně záhy se ustálila výtvarná stylizace figur
- erby – vhodný prostředek, který napomáhal identifikaci jednotlivce dědičnost figur
Funkce erbu
identifikuje
představuje – symbolizuje
reprezentuje