73. Historie sfragistiky u nás i v zahraničí

73. Historie sfragistiky u nás i v zahraničí

Ve světě

• dlouhou dobu sfragistika součást diplomatiky

• ve středověku napsal o pečetích samostatný traktát Konrád de Mure: Summa de arte prosandi – polovina 70. let 13. stol.

• vědecké počátky lze sledovat už v díle J. Mabillona: De re libri VI. při studiu listin se nemohl nezaobírat pečetěmi – přináší i jejich vyobrazení

• vlastním zakladatelem sfragistiky: J. H. Heineccius: De veteribus Germanorum aliarumque nationum sigilis, 1709

• prohlásil své dílo za doplněk Mabillonových De re libri VI., v nichž Mabillon pečetím věnoval jen malou pozornost, otec sfragistiky

• termín sfragistika zavedl: J. Heumann: Comentarii de re diplomatica imperatorum – polovina 18. stol.

• k dalšímu rozvoji sfragistiky dochází až kolem poloviny 19. stol. v důsledku poznání důležitosti sfragistického materiálu i pro jiné disciplíny

• začaly se publikovat fotografické studie

• 1882 – Hohenlohe Waldenburg – klasifikace pečetí

V českém prostředí

• do konce 19. st. počet aktivních badatelů skromný

• v humanismu: Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Václav Březan

• v 18. st.: Gelasius Dobner

• několik studií vydáno v počátcích Královské české společnosti nauk – F. M. Pelcl

• v 19. st. vznik sfragistických sbírek v nově zakládaných veřejných muzeích v Opavě, Brně a Praze – nejcennější sbírky typářů nebo otisky typářů

• v 1. pol. 19. st. s pečetěmi pracoval i F. Palacký

• rozvoj sfragistického studia podpořil vznik časopisu Památky archeologické a místopisné v roce 1855

• 20. st. – šlechtická sfragistika: Martin Kolář, August Sedláček

• 20. st. – městská sfragistika: Václav Vojtíšek

• v dnešní době: Karel Maráz (Masarykova univerzita v Brně) – šlechtická sfragistika