84. Výroba mince a papírových platidel

84. Výroba mince a papírových platidel

• zřizování a rozložení mincoven v českém státě souvisí se dvěma faktory: rozvoj mnohostranné funkce mince a s uplatňováním panovníkova mincovního regálu

• první mincovny byly v Praze (na Vyšehradě, v Malíně, a na Libici)

• výroba mince - je sám o sobě velmi složitý technologický postup

• ve středověku o to složitější, oč méně dokonalé byly dokonalé výrobní nástroje

• ve středověku lze výrobu rozdělit do čtyř výrobních cyklů: a) příprava mincovního kovu b) výroba střížků (mincířské dílo) c) bělení střížků d) vlastní ražba aversu a reversu mince (dílo pregéřské)

• všechny tyto 4 procesy lze chápat v Čechách od 10. století od ražby denárů

• teprve ve 14. a 15. století lze rekonstruovat nejen výrobní proces, ale je možno zachytit i sociální vztahy přímých výrobců mince v Kutné Hoře

• v první polovině 16. století lze sledovat úpadek kutnohorského dolování a zavedení primitivní strojové mincířské techniky do mincoven -odstranily i ruční výrobu mincí kutnohorských

• výrobu, kterou lze bezpečně sledovat až od v grošovém období se skládala ze čtyř návazných operací: a) práce přípravné (přepalování stříbra v tzv. prenárně a výroba hertovního= vytaveného stříbra, ale to muselo být přepáleno znova až na čisté stříbro, posléze se stříbro spolu s mědí spojilo v tzv. gysárně, a vardajn současně zjišťoval kvalitu) b) dílo mincířské ( cány= pytlíky s slitinou přijímaly mincíři a zpracovávali je ve šmitnách ) c)bělení (proces tzv. lorování ve vajskomoře, střížky byly vloženy do roztoku NaCl a vinného kamene a zahřívány v měděných kotlích a potom osušovány a připraveny k ražbě) d) dílo pregéřské (vlastní ražba aversu a reversu mince probíhala v tzv. preghauzu společně, pregéři seděli na stolicích, zv. Štok a vkládali střížky do děr, na spodu byl kolek a na vrch daly po vsunutí střížku další kolek a udeřili kladivem

• tento výrobní proces byl totožný pro všechny mincovny až do 15. století

• ražba kladivem byla nahrazována užíváním tzv. Fallerku, beranidla

• v 16. století se objevuje stroj k ražení a válcování cánů a pak se vynalezl tzv. válcový stroj pro ražbu mincí

• v 17. století se válcový stroj nahradil kapsovým strojem, kam se vkládaly zvlášť vyrobené kolky a byly snadno vyměnitelné

• v 17. století také vynalezl spolehlivý ražební stroj Francouz Mikuláš Briot tzv. vřetenový lis

• v roce 1817 se vynalezl další stroj pro ražbu mincí s regulovatelnou silou úderu

• důležitým prvkem při ražbě bylo také zavedení tzv. třídícího stroje

• výroba papírových platidel byla založena od 18. století v technickém slova smyslu na využívání všech tiskařských technik:

• nejstarší papírové platební prostředky byly zhotovovány metodou knihtisku a měditisku, od konce 18. století přibyla i litografie a na počátku 19. století pak ocelotisk a pak hlubotisk ve druhé polovině 19. století

• nejdůležitějším prvkem bankovek a státovek je ochrana před paděláním, využívá se stále častěji kombinace různých tiskových technik, zvláštní druh papíru i následné chemické ochrany

• papírové peníze jsou tedy výsledkem tzv. bankovkové grafiky, která pracuje na základě uměleckého návrhu na dekoru, písmu a podtiscích pomocí individuálně vedených čar a linií do hlubotiskové formy

• ta se pak rozmnoží na takový počet odpovídající po sestavení desky jednomu tiskovému archu

• bankovkový papír obsahuje ochranná barevná vlákna, popřípadě i tzv. konfety, eventuálně i bankovkový ochranný proužek, má vysokou kvalitu a odolnost

• tisk bankovek začíná podtiskem a po něm následuje hlavní tisk, číslování se provádí při podtisku či až při hlavním tisku

• potištěné archy jsou po kontrole jakosti tisku a rozřezávány zpravidla po 500 až 1000 kusech v balíčcích pro expedici pro emisní banku