Keltové - kmenové rozdělení a jazyk

• na území ČR se usadily dva velké kmeny Keltů: v Čechách Bójové, východne od nich, tedy hlavně na Moravě a na západním Slovensku Volkové – Tektoságové, Kotinové a Norikové

• po útoku germánských Kimbrů a Teutonů v roce 113 BC se čeští Bójové necítili v zemi bezpečně a jejich větší část se přesunula ke střednímu Dunaji, kde posílila již dříve usazené severoitalské Bóje

• otebřená sídliště = často se v nich realizovala řemeslnná výroba, v některých případech lze hovořit přímo o specializovaných výrobních centrech

• typickou sídlištní jednotkou byl obdelníkový dům středních rozměrů s poněkud zapuštěnou podlahou s dvěma nosnými sloupy sedlové střechy uprostřed kratších stěn

• k nejvýznamnějším oppidům v Čechách patří Stradonice u Berouna a Závist u Prahy

• mohylový pohřební ritus pozdní doby haltštatské byl od doby expanze vystřídán inhumací na tzv. plochých pohřebištích

• keltové byli pohřbíváni v leže na zádech, často v dřevěných rakvích nebo na prknech, do hlubokých hrobových jam

• muži byli vytrojeni jako bojovníci, ženy dostávaly výbavu šperků a ozdob

• keramika = většinou produktem specializovaných hrnčířů, točena na kruhu

• šperky = bronzové a železné spony

Púchovská kultura

• Slovesno, Morava, Slezsko a Malopolsko

• 2. - 1. století BC

• lid se postupně pokeltštil

• púchovská radiska nebyla po nájezdu Lugiú ze Zakarpatí ve 30. letech 1. století BC obnovena

• hlavním pramenem poznání jsou sídlištní depoty, pohřebiště zatím známa nejsou

• typická keramika = laténské tvary a později římsko – germánské postupy a keramika